Bali – návrat

29.10.2013

Ze severu jsme měli namířeno už “domů” do Kuty a měli jsme pár zajímavých zastávek.

Navštívili jsme tu i tradiční balijskou vesničku s původními obyvateli. Nevím proč jsme zde museli zaplatit povinně-dobrovolné vstupné jako na nějakou atrakci, ale budiž. Věnoval se nám celou dobu “průvodce”, který nám vysvětlil jak tu místní žijí, jejich zvyky, pravidla, jaké bohy uctívají a proč. Vdávají se a žení pouze mezi sebou a žijí svými tradicemi. No, proč ne, že.. nicméně stojí to za návštěvu.

Trošku mě mrzí, že jsme nenarazili nikde na kohoutí zápasy. Jsou nelegální, ale každý ví, že se provozují. Tu a tam jsme naráželi na krásné kohouty zavřené v klecích z banánovníku. 🙂

Zajímavá byla návštěva vesničky Trunyan u jezera Batur, kde jste si mohli zaplatit převoz lodí na místní hřbitov, který je tu tak trochu turistickou atrakcí. Po půl hodině smlouvání ceny mu nakonec dáváme 50 tisíc rp a jedeme. Vtip je v tom, že místní se kdysi zřekli všech zákonů a žijí si tu podle svého. Rozhodli se pochovávat zemřelé ne do země, ale pouze do vyhloubených malých jam, pochovaného přikrýt bílou látkou a každému postavit jakousi bambusovou stříšku. Okolo každého jsou různé osobní předměty, které musí ze zdravotních důvodů už na onom místě zůstat. Na hřbitově vyrostl obrovský strom – fíkovník, který pohlcuje veškerý zápach rozkládajících se těl, takže vlastně necítíte vůbec nic. Místo je to však dost strašidelné, mrazí vás z něj v zádech, všude je vystavena spousta kostí a lebek.. i když my jsme z něj měli jako správní “retardi” srandu a s lebkami se fotili 😀

Konečně jsme v Kutě a odpočíváme u bazénku s pivínkem. Zkusili jsme tu All you can eat, příšerná věc! Nepamatuji si, kdy jsem se naposledy tak přecpala. Za cca stovku tu můžete sníst kolik toho chcete a nakonec už vlastně ani nechcete, je vám zle 😀 Občas zajdeme na kulečník nebo na mini koncertík nějaké místní kapely, občas na pláž. Západy slunce jsou tu kouzelné. Mít tu svoji drahou polovičku, tak se rozpustím 🙂

To mi připomíná, že jsme jednou byli na plážové restauraci při západu slunce a pojídali humra, mušle, krevety, ryby. Bohužel si už nepamatuju, kde to přesně bylo, ale fotky mám 🙂 Nejlepší je, když se takhle romanticky ve čtyřech přejídáte při západu slunce a když se kouknete směrem na restauraci, tak přes její přebíhá krysa.. 😀 haha, tak jo no…

A ještě pár posledních fotek z té naší indonéské krásy ❤ Na předposlední fotce jsou nedozrálé kakaové boby 🙂