10.4.2014
Už je to tu! Jsme na Srílance! Přiletěli jsme do Colomba všichni nadšení a vzrušení. Potřebujeme se dostat do Negomba, kde si najdeme nové bydleníčko, tak bereme po delším dohadování na ceně tuk tuk a vyrážíme. Tuk tuk je vtipný vozidlo o třech kolech, poměrně mrštné, někdy až tak, že se divím, že nás to někde nevyklopí. Je spíše pro 3 lidi, ale jelo nás pět, alespoň za jízdy nevypadneme, jak jsme v kabince namačkaní 😀 Je nám to jedno, protože jsme úplně nadšení!! Tady doprava evidentně funguje podobným stylem jako v Indonésii, předjíždět může ten, kdo troubí.. no troubí tu a předjíždí tedy všichni, ale nějakým způsobem to prostě funguje a nikdo nebourá, přestože všichni jednou vedle sebe na milimetry od sebe 😀 cool! Dobrá, jedné bouračky jsme svědky byly, ale to bylo za minimální rychlosti, kde nebyl žádný provoz. Tuk tuk shodil skútristu.. chvilku byl kvůli tomu humbuk, ale nic vážného se nestalo a všichni se nakonec rozešli v dobrém :))
Chvíli nám trvalo najít ubytování, sice jsme hodně unavení, ale nepotřebujeme být v žádné díře. Nakonec jsme vzali ubytování blízko pláže u fajn rodinky. Nepředstavujte si teď žádný luxus, po dvou jsme si vzali pokoj s postelí bez oken, koupelna… no.. okey, docela zapadákov tady, ale pro začátek dobrý. Náš domácí, Hektor, milý pohostinný pán, se o nás pěkně postaral. Samosy a placičky s nějakou “no spicy” omáčkou… všude vám řeknou, že jídlo není pálivé, ale jak mi málem shořela pusa, to se nedalo 😀 paradoxně toho chcete mnohem víc. Místní jídlo si tě prostě získá. Sice jejich hygienické návyky jsou hodně HODNĚ na mizerné úrovni, ale když máte hlad, tak to dáte i s upatlanýma talířema zaprášených od silnice 😀 Většina jídla se tu jí rukama, tak se snažíme “umývat” antibakteriálním gelem (netuším jestli to opravdu funguje nebo je to jen pro pocit) a po jídle je máte samozřejmě zase od jídla špinavé, tak to někdy ubrousek jistí a zkoušíte zbytek utřít do kraťasů, které na tom nejsou o moc lépe (asi jen pocitově mi přijde, že jsou čisté) no nic moc teda 😀
Pronajali jsme si tuk tuk za neodolatelnou cenu na menší okružní jízdu po Negombu, popravdě je to docela díra světa, ale pro začátek to jde a najdou se tu i tak zajímavá místa. A tuktukář byl v pohodě, vždycky nás někde vyložil, počkal a jel s námi na další zastávečku, která se mu zdála ideální. Vzal nás na rybářský trh, kde jste mohli koupit různé potvory jako krevety, piraně, kraby, olihně, různé druhy ryb, některé jsem viděla prvně v životě. Byly tam jak čerstvé, tak naložené v soli a sušící se na slunci. Místní si tu nevydělají moc peněz, ale na místní poměry to ujde.
Další zastávka, místní trhy, kde seženete snad cokoliv co potřebujete. Všude mraky lidí, různé vůně, zápachy, vedro k nevydržení, každý na nás kouká jak na exoty, ale usmívají se na nás a jsou příjemní 🙂
V místní menší botanické zahradě jsme mohli vidět, jak se pěstují ananasy, různé bylinky, koření, kakao, aloe vera a dokonce nám místní ukázali rostlinku, která má přírodní epilační účinky. Víťa se ujal pozice pokusného králíka a nechal si oholit část ruky 😀 Samozřejmě, že nám později chtěli narvat nějaké jejich výrobky, ale “statečně” jsme utekli 😀
Chrámy tu mají
Ze 70% jsou srílančani buddhisté (Sinhálští obyvatelé) a z 15% hinduisté (Tamilští obyv.) a zbytek křesťané a islám. Takže barevných nádherných buddhistických chrámů je tu moře. Překvapilo mě kolik je tu kostelů a ne zrovna skromných. Každý je nazdobený jako vánoční stromeček různýma cetkama a světýlkama, až z toho oči přechází 😀 Mně však nepřipadají ničím zajímavé, bližší jsou mi rozhodně chrámy. V těch menších zahalená ramena a nohy mít nemusíme, jen se přirozeně před vchodem vyzouváme a vdechujeme jeho jeho krásu a historii. Buddha je nejčastějším fyzickým ztělesněním tohoto náboženství a lze jej vidět v různých polohách a pozicích. Každá z pozic má svůj určitý význam. Nejčastěji ho můžeme vidět v pozici lotosového květu (padmasana) což symbolizuje meditaci, většinou s gestem jbhúmisparša mudra – jedna ruka otevřená vzhůru na kotnících a druhá položená od kolena dolů. Ležící buddha symbolizuje Buddhův vstup do Nirvány při jeho smrti a stojící představuje jeho sestup z nebe Trájastrinša (Távatinsa).
Veškerá Buddhova vyobrazení jsou symbolem úcty s hlubokými významy. Některé sochy symbolizují lidské vlastnosti a rysy, jiné jsou tu spíše více pro obdiv své velikosti a krásy. Některé jsou vyrobeny z nefritu nebo dokonce pravého zlata. U těch nejvýznamnějších originálů se konají různé náboženské obřady a poutě. Je důležité jejich víru určitým způsobem respektovat a chovat se k jejich náboženským symbolům s úctou. 🙂 Nádhera tu střídá nádheru ❤
Večer dáváme naši první oficiální srílanskou večeři a nemůžeme si to vynachválit. Miluju když dostanu plno mističek s různými omáčkami a nesmysly. Skvělý jídlo za pár kaček, většina je pálivá, ale zvykám si, baví mě to 🙂
Od pouličních prodejců kupujeme ještě pár nesmyslů na ochutnání, pobavil mě balíček s cizrnou. V té době jsme nevěděla co to vlastně je, až teď vím, že je to cizrna a že na ní není samo o sobě vlastně nic speciálního… co však bylo zvláštní, že byla zabalená do papíru, který byl vlastně školní oznámkovaná písemka 😀 od té doby jsme se vždy zajímali do čeho dalšího jsou schopní lidi zabalit jidlo 😀
Přestože jsme v nic moc Negombu, tak západ slunce nás dostává na kolena asi kdekoliv, hlavně po pár pivkách už máme trošku našlápnuto k otevření lahvinky Malinovice Jelínka z česka. Náš domácí Hektor nespal, tak jsme večer nad malinou poseděli a zjistili něco o jeho fajn životě 🙂 Zjišťujeme, že je tuk tuk taxikář a tak neváháme a domlouváme odvoz na autobus, kterým se posuneme po Srí lance dál, tady už jsme vše zdá se viděli 🙂
"Jakmile se nakazíte cestováním, neexistuje žádný známý lék." 