23.4.2014
Poposunuli jsme se do vnitrozemí do městečka Ella, ležící ve 1889 m.n.m., čistý příjemný vzduch, zelená krajina plná kopců a čajových plantáží. O tomhle jsem snila, o pohled na nekonečné čajovníky, o to tu být a vnímat tu atmosféru. Vím, že to říkám asi o hodně místech, ale mám jednoduše v srdci cestovatelského ducha a touhu po poznání. Být součástí neznámých končin.
Ubytování tentokrát bez moře, zato ale s mocným výhledem na kopcovitou zelenou krajinu a svěžím vzduchem. Příjemná změna od toho dusna “dole” 🙂 Na pokoji jsem našla knihu od Jo Nesba v češtině, kterou zde nechali pro svoji váhu předchozí návštěvníci a započali tak moji vášeň pro kriminálky :-)) Hostitelé nám připravovali luxusní snídaně a večeře!!!
Pár dní jsme tu výletničili, byli na každém čajovém rohu a zdolali jsme tu místní kopec, Small Adam´s Peak… a je jedno, že jsem si právě pro tyto situace sem brala tenisky, všichni jsme se nahoru vyškrábali v žabkách, div jsem se nepřizabila 😀 neptejte se mě proč. Ten mocný výýýýhled!!!
Potkali jsme tu slovenský pár, tak jsme při té příležitosti dali v místním baru pivenko a nechali si poradit, kam se tu ještě podívat.
Zajeli jsme na exkurzi do Tea factory, továrny na zpracování čaje. Nesmělo se fotit, ale známe se 😀 Prohlídka byla vskutku zajímavá, uděláte si představu o tom co se vlastně s čajovými lístky děje předtím, než si v sumermarketu koupíte ty pytlíkové sáčky. Všichni jsme dostali pláště jako děcka na správné exkurzi a průvodce nám ukazoval všechna zákoutí továrny.
Čajů je několik druhů, liší se od sebe stářím jednotlivých jeho lístků a dále určitým stupněm jejich oxidace, fermentace a následnému zrání až v rámci několika let.
Čaj bílý – lístky čajovníku se trhají ručně velice mladé, měkké, ještě nerozvinuté, aby se v nich omezilo množství chlorofylu. Tím získal název bílý. Jeho sběr je náročný a zdlouhavý, proto je také “nejvzácnější” a dražší. Jemná chuť.
Čaj zelený – trhají se již rozvinuté mladé zelené lístky a jeho následné zpracování probíhá v nejkratší oxidačním čase. Suší se nebo napařuje a listy si zachovají svoji zeleň. Zelené čaje obsahují menší množství kofeinu a jsou chuťově jemnější.
Čaj polozelený – sbírání listů probíhá v jejich plné zralosti, oxidace je v různých částech přerušena a tak čaj dostane svoji pověstnou vyváženou chuť. Lístky jsou hnědé s odstíny zelené až modré.
Čaj černý – lístky se většinou trhají mechanicky a plně zralé. Zpracování trvá až týden a více při určitém stupni oxidace a vlhkosti, proto je barva hnědá až černá. Má nahořklou příchuť a obsahuje nejvíc kofeinu.
Některé čaje se později mechanicky třídí a drtí, aby se mohly prodávat v sáčkových pytlících jak je známe nejčastěji.
Největší sranda byla, když nám průvodce ukazoval zbytky čaje na zemi, po kterých se šlapalo, zametli je koštětem na hromadu, kterou nevyhodili, ale zabalili do pytle jako ostatní zpracované lístky. A přesně tenhle čaj dámy a pánové kupujete v pytlících v marketech, anoo ten pravý cejlonský! 😀 mňamka! Vždy když kupuji čaj, tak si na to vzpomenu a spíše už sáhnu po kvalitnějším sypaným (ale ani tady si nemůžete být jisti, kde se ten bordel válel) 😀
Na konci jsme mohli pár druhů čajů ochutnat a zakoupit. Jestliže sem někdy pojedete, určitě Tea factory nevynechte, stojí to určitě za to 🙂
"Jakmile se nakazíte cestováním, neexistuje žádný známý lék." 