Srí Lanka – Kandy

25.4.2014

Z Elly jsme se přesunuli do středu Srí lanky, města Kandy. Zvolili jsme opět vlak, naštěstí už to nebyl onen punkový vlak jako posledně, tenhle byl na můj vkus až moc moderní. Polstrované semišové sedačky, klimatizace, plazma s filmem, stevardi, wifi a dokonce záchod s vodotryskem 😀 RegioJet hadra! Ovšem jízda trvala 7 hodin na cca 153 km, což je opravdu šilené!

Abych popsala co to vlastně znamená ten vodotrysk… na ostrově je na většině místech zvykem mít místo toaletního papíru takové růční sprchy na omývání intimních partií. Je to vlastně skvělá věc, až na to, že už není k dispozici nic na osušení, takže vlastně jdete vždycky ze záchodu s mokrým zadkem. Pro mě nic příjemného, ale jsou i horší věci.
😀 třeba to, jak jsem si právě vzpomněla, na jaké záchody lze narazit v různých podnicích.

Někdy prostě musíte žejo a  nejenže je vážně smůla narazit pouze na díru v zemi místo klasické mísy, ale je potřeba spláchnout že ano. Jenže většinou nemáte takový luxus jako splachovadlo, ale máte k dispozici pouze barel s vodou se “zalívátkem” (něco čím nabíráte vodu), bohužel je ono zalévátko vždy ponořené přímo v barelu, takže si v podstatě mácháte jednu ruku v cizích sračkách 😀 tak, toť vše k tomu, nebudeme to příliš rozmazávat 😀

Popravdě Kandy je takové špinavé a uječené město. Má i svá hezčí místa, ale jinak to byl pro mě docela takový chaos. Našli jsme si tu asi to nejhorší ubytování jaké jsme kdy měli. Zamřížované okno do chodby “hotelu”, mravenci vevnitř, švábi venku (naštěstí), na sprchu směřující přímo na záchodovou mísu jsem si tu už zvykla. Můžete dělat dvě věci najednou 😀 No nicméně na spaní to stačilo.

Domluvili jsme se tu s taxikářem na menším výletu po městě a okolí. S některými je potřeba si ceny vyloženě vyhádat a i tak vám během cesty valí klíny do hlavy, že máte chuť vystoupit i za jízdy 😀 Zavítali jsme do dílny, kde se ručně zpracovávaly drahé kameny do šperků, nějaký ten chrám a taky do botanické zahrady.

Poslední zastávkou byla dalo by se říci, že mini rezervace, kde jsme měli možnost projet se na slonech. Málem si tam kluci dali do držky s řidičem a výběrčím vstupného, protože chtěli vstupné i od Ondřeje, který ani na slonovi nejel 😀 Každopádně jízda na slonovi byla dalším mým nezapomenutelným zážitkem. Chvílemi mi to přišlo docela nebezpečné. Nejhůř se na něm jede, když jde z kopce, to jsem už myslela, že z něj spadnu a nechcete spadnou ze 3 metrů. Brodili jsme se potokem a to jsem raději Ondrovi na břeh hodila pas a iPhone, protože nás slon začal kropit vodou, takže jsme byli úplně skrz naskrz pomočení 🙂 úžasný a chci to zažít zase! ❤

 

K večeru jsme byli rádi, že jsme sehnali jakýkoliv autobus směr Negombo, ve kterém končíme naši dovolenku. Sehnali jsme nějakou rachotinu, ale byla jsem ráda, protože to byl jeden z těch místních klasických “štýlo” busů, který chceš zažít 🙂 Cesta byla ucházející, pokud nepočítám toho týpka, který seděl vedle mě, neustále na mě zíral a snažil se na mě sáhnout jak na nějakou exotickou opici 😀 Ondra měl taky o zábavu postaráno, musel se prý postarat o to, aby mu jeho dětský spolucestující nepoblil kalhoty. 😀