Kuala Lumpur

10.4.2015

Miluju to, miluju tu svobodu. Není lepší pocit, než koupit letenku do neznáma a jednoduše letět a co víc.. miluju Asii. Tohle mi chybělo jak asi nic na světě. Potřeba být zase alespoň na chvíli součástí tohoto jiného světa, v němž lide žijí jiný život, jiným způsobem, než u nás. Cítit opět všude směsici koriandru, šafránu, chilli a zázvoru… ❤ ❤

Tentokrát jsme zakotvili v Malajsii, podobná sestava jako minulý rok: já, Víťa, Pavlínka a místo Ondry s námi jel Peťa Šušeň. Došlo mi, že sem letím až když jsem se v letadle probudila a viděla její nádheru z okýnka. Je fascinující prolétat těma načechranýma bílýma mráčkama a ne je vidět jen ze země. Prolétli jsme nad duhou, nad deštěm, nad rozlehlými pralesy, pustinou i mrakodrapy. 🙂 Let v poklidu, uteklo to rychle a příjemně. Jakmile jsme ale vyšli z letiště, tak mě obalilo opět dusno a horko, ale to si člověk zvykne… po pár dnech 😀 Jsem ráda, že jsem předčasně odhodila zimní bundu a konečně mám žabky a tílko.

Ubytovali jsme se v “zajímavém” hotelu Homestyle v části Bukit Bintang města Kuala Lumpur, sice absolutně bez oken, klimatizace moc neklimovala… vlastně trochu punk, ale je to jen na přespání a tak hned hurá do ulic! 😀 Je hrozná škoda, že to prostředí a situace se nedají moc popsat slovy či vyfotit, musíte to zažít na vlastní kůži a pak zjistíte, že nechcete pryč, že jednoduše buď nechcete odjet anebo se sem musíte co nejdříve zase vrátit. Ta atmosféra je jedinečná a úplně vás to pohltí. Znám ten pocit z Bali a Srí Lanky, nemohla bych žít s pocitem, že jsem tam už byla a zbytek života strávím v „uštvaném“ česku. Nejde to. Je to droga, která Vám nedá spát. Nepotřebuji tady vidět moderní svět, mrakodrapy, obchody a superměsta, to co mě zajímá je to ryzí jádro tohohle světa, kde uvidíš pravdu jak to doopravdy je. Procházíme velkolepé moderní město a v jednom místě jako byste jej utli a ocitáme se ve špinavé čtvrti s malými ošuntělými domečky. Nevěřícně na to zírám a nestačím se divit. Ovšem nejsem překvapená, užívám si tu atmosféru jaká je, poznávám další neznámo. Kolemjdoucí na nás zírají jakoby nikdy neviděli bělocha, ale chovají se příjemně a každý rád ochotně poradí, kterou cestou se vydat dál.

Ať už asijce, indy či malasijce, zamilovala jsme si je, protože se mi zdají jak to říct… ta jejich ochota a ve většině situací pozitivní nálada je obdivuhodná. Nemusí mít téměř nic a přece jsou svým způsobem šťastní. Alespoň to tak vypadá. Navíc to místní úžasné jídlo, které sice někdy pálí jako čert, ale stejně chci víc a víc, systém jakým to zde funguje.. paráda 🙂

Kuala Lumpur je hlavní město Malajsie s 1,6 milionem obyvatel. Prošli jsme si tu přes den pár zajímavých částí města, třeba slavné věže Petronas Twin Towers se svými 452 metry a propojeným mostem. Dale jeskynní chrám Batu s obří zlatou sochou a mnooha schody, které vedou do jeskyně. Hodně mě to zklamalo, samotné jeskyně byly sice nádherné, ale jakou z tohoto místa udělali turistickou atrakci je nechutné, chyběl mi tam už jen stánek s párkem v rohlíku a cukrová vata   Chtěla bych na takových místech být někdy sama a ne jen uhýbat lidem se selfie tyčkama, ti lidi už neví co si všechno vyfotit. Fotí každou prkotinu, ale popravdě, kdo se na ty fotky pak zpětně doma podívá? Já jen občas, některé věci nefotím vůbec, nechám se unášet tou krásou na vlastní oči, vnímat ten daný okamžik jaký opravdu je. Stejně tu atmosféru není možné do objektivu natlačit.

Mrkli jsme do pár nádherných budhistických chrámů jako Guan Di, Sri Mariamman,.. a pak jsme si projeli město, krásný  hlavně čínskou čtvrť, kde seženete vše co vás napadne

Úletem jsou vždycky tržnice, které se s jídlem příliš nemažou. Uvařit ho umí bravurně, ovšem už nechcete vidět v jakých hygienických podmínkách. Právě z takových důvodů je potřeba nechat se očkovat proti žloutence 😀 jdete si tak zadními uličkami tržnice a na zemi vidíte volně pohozené maso na kusu igelitu, všude mouchy a ano, bylo to maso určené ke zpracování a prodeji, alespoň to tak vypadalo. Sem tam proběhla nějaká ta krysa, hrozný smrad z mořských potvor a bůhví čeho. Zapadli jsme v jednom stánku, který vypadal “v pohodě”a objednali jsme si pečené kuře s rýží. No, až později jsme si všimli, že se ta rýže vaří v kotlíku přímo na ulici, kde procházeli lidi 😀 taaak joo no, ale výsledek byl chutný a nikdo neutrpěl žádnou újmu na zdraví 😀

Zastihla nás i bouřka, ale v tomhle horku je po dešti hned zase sucho, alespoň jsme měli na chvíli klid od komárů, kteří jsou tu opravdu nepříjemně otravní!

Noční Kuala je už divočejši, na městě vyhrávají šikovní hudebníci, jedna diskotéka/bar řve vedle druhé, všude je plno malinkých stánků s nejrůznějšími mňamkami, takže jsme museli tu a tam ochutnat Nasi goreng ayam a Mee goreng Ayam je samozřejmostí! (pečená rýže s kuřetem nebo nudle s kuřetem), pusy nás pálely a bylo to boží! :)) Sarančatům a škorpionům na špejli se vyhýbám, moc mě to neláká 😀 Toto město, byť je opravdu obrovské, tak 3 dny zde tu bohatě stačí na zkouknutí zdejších památek a trochu té kultury. Město ale městem zůstane a nás láká spíše exotika, tak se přesouváme dál. Za pár kaček kupujeme letenky na ostrůvek Langkawi na severu Malajsie!