Hanoi

10.7.2022

Do většího města se mi popravdě moc nechtělo, viděla jsem se už spíš někde na pláži s kokosem a knížkou. Ale Hanoi by byla veliká škoda minout a hlavně mě velice překvapila. Narozdíl od Saigonu, kde na vás každý volá jestli chcete taxi, masáž, koupit tohle a tamto, tak Hanoi je taková víc na pohodu. Je hlavním a politickým, kulturním a hospodářským městem Vietnamu. Žije tady něco kolem 9-ti milionu obyvatel a protíná ho Rudá řeka.. možná spíš špinavá řeka 😅.

Cesta nám dala trochu zabrat, nechtěli jsme letět a vlak byl beznadějně vyprodaný a tak jsme si opět vzali noční autobus. Společnost byla trochu horší, wc měla uvnitř a nechtějte ani raději vědět v jakém stavu byla ona záchodová mísa 🥲😅 div se na mě málem cizí chcánky nevylily…🤣 Bus jel 14 hodin a do cíle jsme dorazili něco před pátou hodinou ranní. Měli jsme tedy až moc času do check-inu našeho hotelu, který byl až ve 2 odpoledne, tak jsem si řekla, že si projdeme město a jeho zajímavosti už ráno. Vietnamci vstávají velice brzy ráno a chápu proč. Ráno je mnohem příjemnější vzduch, takže na ulici narazíte na skupinky cvičících lidí, běžce, nebo si jen dávají spolu ranní kafíčko, bongo, pokec, Phó, rybaří a tak 🙂 od cca půl 6 ráno funguje trh, kde seženete různé druhy ovoce a zeleniny, známé i neznámé, mořské plody, želvy, maso, koření a mnoho dalšího.. tak jsme se sem vydali a koukali, zřejmě jako jediní evropani 😁 takže pohledů na nás bylo taky dost, ale všichni tu jsou přátelští.

Múžete tu navštívit plno zajímavých míst, jako třeba sedmipatrovou Pagodu Tran quoc na ostrůvku největšího jezera Hanoje se vzácným stromem dovezeným z Indie u kterého dosáhl osvícení sám Buddha. Vietnamské etnologické muzeum, Quan Su pagodu, obrovské mauzoleum samotného Ho Chi Minha, ve kterém je uloženo jeho tělo (zde je potřeba mít zakrytá ramena). Dále je krásné Jezero Hoan Kiem-jezero navráceného meče, Chrám nefritové hory, věznice Hoa Lo, vojenské historické muzeum, chrám literatury, Train street, úzká ulička na kolejích, podél kterých jsou kavárničky a mnoho dalšího. Kolem oběda je tu zase klid, lidé dávají přes den přednost siestě ve stínu, horký těžký vzduch ani nám moc nesvědčil tak jsme se po dlouhé procházce rádi ubytovali a vylezli až v pozdních odpoledních hodinách 😁 na ulici jsme si dali výborné Phóčko za 30kč a pak jsme dospávali noc.

Celkově jsem se těšila, že tu ochutnám spoustu výborného jídla a pobereme trochu inspirace do naší kuchyně, ovšem kdybychom chtěli vařit autenticky, museli bychom vařit v méně hygienických podmínkách a to říkám zcela upřímně, bez nadsázky. Nejlepší Bún chá nudle nám tu paradoxně nejlépe připravili dva malí desetiletí kluci, jinde to stálo za pendrek 😅 pokud jde o tradiční polévku Phó, tak vývar nikdy moc chuti nepobral a maso bylo spíše tuhé. Výborné Bún bo nam bo jsem ochutnala v Hanoi a vietnamskou bagetu Bánh mi, kterou lze dostat i v Šumperku, tak tady zjistíte jak má teprve správně chutnat! Někteří se vás tu budou snažit oškubat a místo kvalitní nabité bagetky dostanete jen prázdnou podrážku, kterou hned raději vrátím 😅😅 hodně tu frčí i pokrmy Hot pot, kdy si suroviny uvaříte sami na stole, ale to mě moc neláká. Jednou jsme zkoušeli i marinované maso grilovat na malém příručním grilu, ale nebyla to žádná hitparáda. Nejlépe se nám osvědčily pouliční mini stánky s pár ušmudlanými stoly, které nenajdete na mapě, kdy se rukama nohama snažíte zjistit co vlastně mají a že chceme právě to či ono pečené masíčko ve vitríně 😁 je to i cenově nejvýhodnější a výborný (cca 30-50 kč), letí tu i čerstvě lisovaná šťáva z cukrové třtiny (10-15kč), mango/ananas/passion fruit smoothie (30-60 kč). Pokud vás omrzí všudypřítomné nudle a rýže, najde se tu občas i třeba pizza nebo korejská restaurace. Někdy je zas lepší nejprve zkontrolovat záchody, protože většinou to bývá vážně shit bez toaleťáku a mýdla 😳 Takže jsme zjistili, že naše verze vietnamských jídel je kolikrát mnohem chuťově zajímavější, než právě tady! 😁