Let přes Bangkok zpět

6.11.2013

Jedna z velkých výzev, kterou jsem musela absolvovat byla cesta z Bali domů. Víťa s Ondrou zůstávali na ostrově déle, než já s mamkou, takže proběhlo horlivé loučení a kladení na srdce, aby jsme se nenechaly v Thajsku hned zkraje obrat, jak to tak bývá 😀 Přestupovaly jsme v Bangkoku a Rusku s tím, že v Bangkoku jsme měly delší zastávku. Musely jsme si sehnat taxi do centra, ubytovat se v našem hotelu jako posledně s klukama a druhý den pokračovat v letu. Pro mě to byl docela oříšek, protože mi mamča oznámila, že její angličtina stojí za pendrek a “plně ti Peti důvěřuji, že nám to zařídíš”…tak jo no.. uvidíme 😀 proč ne, je to jen Bangkok přece!

Bangkok_skytrain_sunset

Let proběhl v pohodě a hledáme naše “výhodné” taxi. Chvíli se s taxikáři hádáme a stoupneme si do řady za jiné turisty, čekající na odvoz. Jiná možnost nebyla, ostatní taxi jsou někde v čudeli. Bereme taxi s taxametrem a snažím se řidiči pro jistotu ukázat na mapě, do jakého hotelu potřebujeme vzít.. vše odkýváno a jedeme. Šílený zlozvyk taxikářů je ten, že mají klimatizaci puštěnou na plný otáčky, takže je vám v tílku a kraťasech vážně pěkná klemra, zatímco on je zabalenej v zimní bundě jako pán. (Už vím, proč se v tropech prodávají zimní bundy, jiné vysvětlení to nemá) 😀 koho zajímá, že zákazník mrzne, venku je přece šílený vedro, tak ho trochu zchladíme. Cestou ho pro jistotu kontroluji pomocí mapy, aby to cestou do hotelu nevzal “zkratkou” přes druhý konec města. Ty silnice tady a thajské nápisy mě moc moudrou neudělaly a když se ptám, jestli se vlezeme do naší ideální částky, tak z něj vypadne že “jasně noo.. a odkud že jste? z Ruska?”, tak si říkám že jsme pěkně v prdeli, že jestli nám naúčtuje dvojnásobek, tak mu ten taxametr omlátím o hlavu 😀 kouknu do zpětného zrcátka na spokojenou mamku jak se kochá okolím a já se snažím uklidnit, že bude vše okey, že to nějak dáme a že jestli nás obere, tak se to kluci nesmí nikdy dozvědět 😀 Říkám, že jsme z České republiky a on, že hned samozřejmě ví, kde to je, že to Rusko je přece hned vedle… fajn no.. o další rozhovor jsem se raději nepokoušela, protože jsem zjistila, že anglicky neumí pán vůbec. Pouze klasické věty jako How are you a Where are you from 😀 Chvíli jsem si říkala, jak dlouho jeho auto může ještě vydržet, protože s řadící pákou lomcoval tak, že vás z toho uši bolely, spojka mu evidentně nic neříká 😀

IMG_5291_postcardj

Do hotelu jsme dojely kupodivu po nejkratší možné trase a už se mi začínaly trhat žíly nad obličejem taxikáře, když sebou začínal za volantem cloumat a já nevěděla na čem jsem. Naštěstí si řekl ještě o míň peněz, než byla naše ideální hranice a mně spadl kámen ze srdce, že jsem mu chtěla dát i ten zbytek 😀 faajn jsme v hotelu!!

IMG_4151_postcardor-tor-kor-market-bangkok

Velká postel a koupelna, televize, no máme se dobře. Zašly jsme si ještě na místní trh pro chicken curry, banánové palačinky a nějaké to ovoce. Je nám prostě fanfárově, dokázaly jsme se o sebe postarat a druhý den vyrážíme opět dál. Možná bych nakonec potřebovala více takových krizových situací, člověk si pak uvědomí, že nepotřebuje moc velkou zásobu angličtiny, aby se někam dostal. Samozřejmě umět skvěle anglicky je výhra, takže na tom makám!

IMG_5349

Let zpět s Aeroflotem byl trošku.. nevím jak to popsat.. vzpomínám na to, jakoby to bylo včera co jsme vzletěly a všechny plasty v letadle se začaly otřásat tak moc, že jsme myslela, že mi zavazadlový prostor spadne na hlavu. Otevřela se však “jen” skříňka, která měla obsahovat kyslíkové masky, z hrůzou jsem zjistila, že tam žádné nejsou… boha.. nevěděla jsem jestli se mám smát nebo brečet. Zvolila jsem smích, protože vám vlastně ani nic jiného nezbyde že jo. Možná byly masky někde.. vedle? Nechápu kam by je dali, ale určitě tam někde musely byt! Budeme doufat 😀

..prostě.. cestování je faaajn..! ❤ ❤

 – The End –

Bali – návrat

29.10.2013

Ze severu jsme měli namířeno už “domů” do Kuty a měli jsme pár zajímavých zastávek.

Navštívili jsme tu i tradiční balijskou vesničku s původními obyvateli. Nevím proč jsme zde museli zaplatit povinně-dobrovolné vstupné jako na nějakou atrakci, ale budiž. Věnoval se nám celou dobu “průvodce”, který nám vysvětlil jak tu místní žijí, jejich zvyky, pravidla, jaké bohy uctívají a proč. Vdávají se a žení pouze mezi sebou a žijí svými tradicemi. No, proč ne, že.. nicméně stojí to za návštěvu.

IMG_1102_postcard

Trošku mě mrzí, že jsme nenarazili nikde na kohoutí zápasy. Jsou nelegální, ale každý ví, že se provozují. Tu a tam jsme naráželi na krásné kohouty zavřené v klecích z banánovníku. 🙂

Zajímavá byla návštěva vesničky Trunyan u jezera Batur, kde jste si mohli zaplatit převoz lodí na místní hřbitov, který je tu tak trochu turistickou atrakcí. Po půl hodině smlouvání ceny mu nakonec dáváme 50 tisíc rp a jedeme. Vtip je v tom, že místní se kdysi zřekli všech zákonů a žijí si tu podle svého. Rozhodli se pochovávat zemřelé ne do země, ale pouze do vyhloubených malých jam, pochovaného přikrýt bílou látkou a každému postavit jakousi bambusovou stříšku. Okolo každého jsou různé osobní předměty, které musí ze zdravotních důvodů už na onom místě zůstat. Na hřbitově vyrostl obrovský strom – fíkovník, který pohlcuje veškerý zápach rozkládajících se těl, takže vlastně necítíte vůbec nic. Místo je to však dost strašidelné, mrazí vás z něj v zádech, všude je vystavena spousta kostí a lebek.. i když my jsme z něj měli jako správní “retardi” srandu a s lebkami se fotili 😀

16901_postcard774411_10202379534386808_726046797_o_postcard

Konečně jsme v Kutě a odpočíváme u bazénku s pivínkem. Zkusili jsme tu All you can eat, příšerná věc! Nepamatuji si, kdy jsem se naposledy tak přecpala. Za cca stovku tu můžete sníst kolik toho chcete a nakonec už vlastně ani nechcete, je vám zle 😀 Občas zajdeme na kulečník nebo na mini koncertík nějaké místní kapely, občas na pláž. Západy slunce jsou tu kouzelné. Mít tu svoji drahou polovičku, tak se rozpustím 🙂

To mi připomíná, že jsme jednou byli na plážové restauraci při západu slunce a pojídali humra, mušle, krevety, ryby. Bohužel si už nepamatuju, kde to přesně bylo, ale fotky mám 🙂 Nejlepší je, když se takhle romanticky ve čtyřech přejídáte při západu slunce a když se kouknete směrem na restauraci, tak přes její přebíhá krysa.. 😀 haha, tak jo no…

1398797_10202379521826494_1999000811_o1400509_10202379543547037_1246480629_oIMG_1032

A ještě pár posledních fotek z té naší indonéské krásy ❤ Na předposlední fotce jsou nedozrálé kakaové boby 🙂

IMG_6713IMG_6633IMG_45121_postcard1402270_10202379547667140_1327263512_o (1)IMG_11521402986_10202379543227029_1274620853_o1415175_10202379541906996_1877462868_o1425352_10202379496665865_1659732533_oIMG_1306_postcardIMG_45351397035_446758952100493_610601126_o_postcard

Bali – vnitrozemí a sever

24.10.2013

Tulamben

Tulamben byla krátká zastávka, je to ideální místo pro potápění. Za pár rupek si tu můžete půjčit brýle a šnorchl a jít se na tu nádheru podívat. Je zde potopená americká transportní loď Liberty, ke které lze bez problému doplavat, je blízko břehu a potopená v cca 30 metrech. Díky vraku se zde vyskytuje mnoho druhů rybek, včetně Mola Mola 🙂

858005_10202379537386883_1114787658_o_postcard

Vodopád Git Git

Nachází se 300 m.n.m., kousek od hlavní cesty z jihu ostrova na sever. Je obklopen tropickými stromy a i díky tomu patří mezi jedna z nejkrásnějších míst na Bali a bohužel také k jedněm z nejnavštěvovanějších. Je vysoký cca 35 metrů a museli jsme se k němu dostat po neuvěřitelném množství kamenných schodů a kouskem pralesa. Stálo to však za to… cesta zpět nahoru po schodech už byla docela oříšek 😀 Blízko vodopádu má obydlí balijská rodinka, u které můžete posedět na fresh džusu, zakoupit nějaké to koření a poklábosit. Fresh džusy mě tu hrozně baví, všechny mají udělané z čerstvého ovoce.

1398086_10202379538706916_649763785_o_postcard1403465_10202379540026949_1530127569_o

Cestou do našeho nového ubytka jsme se museli podívat na rýžová pole, kterých je tu opravdu plno, avšak tyhle byla opravdu rozlehlé. Je tu pár skvělých kaváren s výhledem na políčka, tak jsme si dali opět menší pauzičku. Kolem polí se promenádují pánové s košíky na zádech a nabídnou vám vyfocení. Chvíli to vypadalo, že je to pouze náhodný kolemjdoucí, ale samozřejmě si nakonec řekl o peníze! Trošku zklamání, ale co se dalo taky čekat. My evropani jsme pro ně většinou jen chodící peněženky 😀

Bali-ryze-banner-1024x515856681_10202379520106451_1797488014_o_postcard

Lovina

Zakotvili jsme v Lovině, severním městečku.Je to tu o něco dražší, žádná dostupná pláž, ale máme kde přespat a nabrat síly na další den. Hned ráno jsme nasedli opět na skútry
a vyrazili do kopců s krásnými výhledy.

IMG_5040

Zastavili jsme se tu v záchranné stanici Mimpi Indonesia, o kterou se stará jeden český pán Jirka Hruška. Vede tu organizaci pro záchranu různých druhů zvířat, které potřebovaly pomoci také ty, které byly považovány za vyhynulé. Vede mnoho různých projektů, mrknout můžete na http://www.mimpiindonesia.org/index.php. Trošku mi to připomínalo domácí zoo a moc se mi zde líbilo. Mohla jsem krmit ve voliéře tukany, viděla jsem různé druhy papoušků, cibetek, koček, opiček a dikobraze. V jednu chvíli jsem koukala na hady, když mi Jirka dal za krk obrovskou krajtu, tak si říkám, že teda okeeey „Karle, buď na mě hodnej, jsem kámoš“ 😀  ..ještě dlouho jsme měla studený krk, ale šla bych do toho znovu!

1399806_10202379533706791_660665588_o_postcard

Objevili jsme tu „tajnou“ a schovanou pláž s bílým pískem a pěknými plážovými restauracemi s lehátkami. To byl relax! Mají tu moc dobré grilované ryby, k tomu pivenko BinTang a nic nechybí. Dalo se tu i díky malým vlnám v pohodě šnorchlovat a co jsem neviděla. Najednou vedle mě plavala obrovská mořská želva, ten pocit nejde popsat, nádherný! Bohužel byla brzy pryč, ale je to zážitek na celý život!

857978_10202379549667190_1784117937_o_postcard893011_10202379533066775_1619776300_o

Později jsme zjistili, že v brzkých ranních hodinách zde můžeme zahlédnout delfíny a co víc.. lze si pronajmout loďku s kormidelníkem, který za nimi s námi dopluje. To se nedalo odmítnout. Jen Víťa už se jednou tohohle výletu zúčastnil a žádné neviděl, proto s námi nechtěl jet. Ale nakonec jsme ho přemluvili. Do teď mám v paměti jeho přinasraný výraz, který se s čím dál větším čekáním a hledáním „těch modrých teploušů“ prohluboval 😀 do teď se tím bavím. Chvíli mi to připadalo opravdu beznadějné, po hodině a půl stále nic, ale nakonec jsme je našli a chvíli s nimi pluli. TAKŽE jsem mohla říct, že je díky nám viděl!! 😀

914087_10202379510506211_444584879_o_postcard

Bali – Ubud a Candidasa

25.10.2013

Když hodně cestujete v tropických zemích, tak vlastně zjistíte, že vůbec nic nepotřebujete. Vše co jste si koupili tu nepotřebujete. Otázka vlastně je, proč jste sem přijeli? Abyste si odpočinuli nebo abyste si i přesto lámali hlavu nad “problémy” v česku po sociálních sitích? Samozřejmě, že dáte vědět rodině nebo partnerovi, přátelům, jak se máte a ano, byla jsem naštvaná, že mi ukradli iPhone, ale vlastně jsem se pak cítila opravdu svobodná a volná. Nepotřebujete fotky, focením jen přicházíte o tu konkrétní chvíli, o to opravdové kouzlo z místa kde zrovna jste. Užila jsem si dovolenou bez mobilu mnohem více. Navíc jsem sem přijela jen s malinkým batůžkem a než jsme vyrazili z Kuty na sever, tak jsme naše batohy nechali v Kutě v jedné hnusné skříni našeho hotelu s dalšími cizími kufry 😀 V té chvíli jsem doufala, že je tam brzy opět najdeme na stejném místě 😀  ale na sever jsme si vzali pouze jen to nejnutnější + oblečení, co jsme měli na sobě a jeli. Punk jak má být!

Ubud

Na sever jsme projížděli moderní městečkem ve vnitrozemí, které si udržuje tradiční balijský nádech a zároveň nabídne mnoho zábavy. Galerii výtvarného umění, muzeum, tradiční trh, mnoho obchůdků a parádní restaurace. Nejednou jsme zavítali na „ubudské kuře“.

Určitě stojí za navštívení Ubud monkey forest, neboli opičí malý prales, kde si místní vydžují opičky a samozřejmě kvůli tomu také zaplatíte menší vstupné cca 20 000 rp. Opice můžete krmit, ale jsou poměrně dosti drzé a jsou vám schopné ukrást vše, co pevně nedržíte. Jedna šla po moji pet lahvi a nehodlala se vzdát snahy dostat ji, tak mi skocila na záda 😀 Raději bych je neprovokovala, protože riziko vztekliny je vysoké 😀

977365_10202379554067300_1255487777_o_postcard

Jinak nechápu N-E-C-H-Á-P-U ten systém dopravy tady, každý si jezdí jak se mu zachce, každý troubí jak šílenej a předjíždí se podle nálady, ale je zajímavé jak tu i přesto nepotkáte jediného naštvaného člověka. Babka se na silnici vysype se skůtrem a bednama plných ovoce a místo toho jak by u nás začali všichni hulákat a nadávat, tak se tu na chvíli zastaví čas, paní kolemjedoucí pomohou, paní se zase poskládá na skútr a jede vesele dál. To já, ač mám pevné nervy, tak na silnici nadávám pořád. Tady se bavím, jak to vše “funguje”.

Nejvíce mě pobavil týpek na skútru, vzadu v kapse zastrčený srp.. ano ta půlkruhová ostrá věc na trávu 😀 vysekat se na silnici, tak má po noze. Lidi jsou tu schopni jet na 150-tce ve čtyřech lidech, celá rodina naskládaná na pidi skútříčku, včetně dvou dětí okolo 4 let. Nebo s sebou táhnou takový náklad, ne-li dokonce kozu (ano, myslím chlupatý zvíře o čtyřech nohách s kopytama), moc si s tím hlavu nelámou 😀  to nevymyslíš prostě!

Candidasa

Nejkouzelnější zastávka tohohle světa. Absolutně dokonalé místo, na kterém musíte MUSÍTE být. Vlastně ne, čím víc vás tam bude, tím míň místa pro mě 😀 romantické místo s kokosovými palmami, průzračným mořem a výhledem na ostrov Lombok. My jsme byli ubytovaní mimo centrum, ale ocenila jsem ten klid, zvláště po tom, co mi v Kutě ukradli hned první týden iPhone, takže jsme si mohla už jen číst a nechat fotit ostatní 😀

IMG_1058

Měli jsme malé chatičky o jednom pokoji s postelí a prosklenou stěnou s výhledem na oceán. Každé ráno nám donesli snídani, většinou toustíky, čerstvé ovoce, kávičku a fresh džus a kochali jsme se výhledem z naší dokonalé terasy či bazénu. 🙂

IMG_1058_postcard

IMG_1039_postcard

Bali

23.10.2013

Bali, malinký ostrov mezi Jávou a Lombokem. Zatím nejkrásnější místo, které jsem doposud mohla poznat. Samozřejmě každé místo má své přednosti, ale na Bali bych si dokázala představit žít do konce svého života. Je tu levno, spousta skvělého jídla, úžasní lidé, ta atmosféra se nedá popsat ani vyfotit, musíte to jednoduše zažít. Považuji ho za svůj druhý domov, protože se tu tak cítím. Můžete tu bydlet za stovku/den i se snídaní a velkým bazénem. Během dne si můžete skočit vedle do oceánu a po cestě domů nakoupit hromadu tropického ovoce za babku. Hlavně zjistíte, co nám prodávají v ČR. Ananas tu chutná vážně jako ananas, sladký, nemám z něj vyrážku a špatný pocit na jazyku, mango je tu měkké jako máslo, rozplývá se na jazyku, banány tu nemají konkurenci, sladké… né ty zelené nesmysly bez chuti, co nám prodávají v Albertu! 😡

A ti z vás, kteří se pořád vymlouváte, jak neumíte anglicky, že se nikde určitě nedomluvíte… haló! Nepotřebujete ji. Někteří tu anglicky taky neumí a rukama nohama to vždy nějak půjde a časem se naučíte 🙂

IMG_0913

Takže kde začít, možná to jak jsme se dostali z letiště do Kuty. Rušné město plné australanů a hudebníků, plné barů, diskoték, obchůdků, restaurací a ždádelen, stačí si jen vybrat. Seženete tu asi vše nač si vzpomenete, dokonce i magic mushrooms, ladyboye, drogy a zimní bundy (v takovém vedru), tohle ale nepotřebujeme že… 😀

První dojem možná působí hodně rozpačitě, ucítíte spoustu hnusného smradu, od kuřinců a splašků a nechtějme vědět čeho ještě, že byste se nejradši chtěli udusit, než to cítit znovu. Ale když zapátráte víc do centra, tak místní jídlo ve vás probudí chutě všechno hned vyzkoušet.

V sezóně (od jara a dál) je tu spousta turistů a s tím ti hodně místních, kteří stále něco nabízí. Od masáží, přes vypůjčení surfů, až po zimní pletené čepice! 😀 Na podzim je to tu jednoznačně klidnější, ale každé roční období tu bude mít něco do sebe.

1

Našli jsme si levné ubytování za stovku s bazénem a snídaní, na které se ráda vracím a půjčili skůtříky, protože se chystáme prozkoumat část ostrova.

Náš první výlet byl ke chrámu Pura Tanah Lot, ležícím na jihozápadním pobřeží. Je postaven na skále a při odlivu se k němu dá k němu dobře dostat. Bohužel je zde vždy moc turistů, a proto je lepší ho navštívit hned ráno.

3

Balijci jsou z největší části hinduisti, ale také i budhisti, proto je to tu samý chrám a na každém „rohu“ po celém ostrově tu najdete malé monumenty, motlitebny, sošky, kterým balijci několikrát denně přináší obětiny. Věří, že jim přinesou štěstí, zdraví a úspěchy v tom co dělají.

Navštívili jsme spoustu chrámů, nedokáži je pojmenovat, ale všechny mají své tajemné kouzlo.

2

Ještě pár dní se válíme u bazénku a sem tam okupujeme pláže v Nusa Dua, než vyrazíme prozkoumat sever. Nusa Dua je zajímavé místo. Nádherné dlouhé pláže s minimem lidí!

IMG_7618                4

IMG_1015

IMG_0976_postcard

Jakarta

20.10.2013

Co mě jako první pod názvem tohoto města napadne je slovo “kontrast”. Jakarta je hlavní město Indonésie, leží na ostrově Jáva a má dvě zcela odlišné tváře. Jedna Vám ukáže velice moderní město,mrakodrap kam se podíváš, ale stačí se kouknout hned na druhou část města a vidíš špinavé chudinské čtvrti, slumy.

Někdo by možná řekl, že je to město o ničem, že je špinavé, hlučné, bez systému, ale mě na něm zaujala ta ryzost a upřímnost. Neprošli jsme si ho však celé, jen pár nejbližších míst a samo sebou žrádelničky, trhy a místní slumy. Člověk by řekl, že nás tam hned okradou, ale popravdě jsme potkali jen samé příjemné lidi, kteří nás chtěli poznat. Bylo zvláštní, že ač toho v podstatě moc nemají, někteří bydlí hned u kolejí, koupou se v sudu apod. tak vypadají opravdu šťastně. Každý se s námi chtěl fotit, jakoby jsme byli nějaká atrakce 🙂 Přála bych každému, aby to viděl, aby si uvědomil, že žijeme v podstatě ve světě plném zbytečných věcí. Že se máme dobře.

1557573_10202665618298727_514656960_n

Vydali jsme se tu pouze na 3 dny, úplně to stačí. A už nikdy neudělám tu hloupost a seženu si hned repelent, protože první noc byla hotové peklo. Nejenže se nevyspíte, protože každé 3 hodiny se pouští v rozhlase motlitba (spíš směs neindetifikovatelných zvuků), ale každou minutu jsme měla nový bodanec od komára, takže vážně SKVĚLÝ! Bez repelentu ani ránu! 😀

Něco málo z fotek 🙂

2

1

No a teď, už chceme samozřejmě k moři a tak hurá na ostrov Bali!!

Bangkok

18.10.2013

Jsou to již 3 roky od prvního tripu v Indonésii a přitom mám pocit, jakoby to bylo včera, co jsem vystoupila z letadla a nadechla jsem se toho těžkého horkého vzduchu. Nikdy bych nevěřila, že se dostanu až tak daleko a jak moc mi to otevře oči. Jak moc mě to pohltí a změní. Byl říjen 2013 a já, Víťa, paní Víťová a Ondra jsme si řekli, že koupíme letenky do Asie a poznáme jiný svět. Vlastně už ani nevím, jak nás to napadlo, pro mě to v tu dobu bylo takové nemyslitelné, koupit pouze letenky, byla jsem zvyklá jezdit maximálně do Chorvatska nebo do Řecka do Hotelu s All inclusive a najednou jsem stála na letišti s pasem a letenkami v ruce a pořád si neuvědomovala, že se to vážně děje.

Moje zavazadlo? Haha… pouze pár věcí, vlezla jsem se do 5kil a to jsem s sebou táhla i malý netbook i s velkou nabíječkou. 3 trička, plavky, mini ručník, hlavně opalovací krém, doklady a dolary. Let byl dlouhý, ale chuť po dobrodružství byla větší, tak se to dá přežít.

Došlo mi, že jsem na druhém konci světa, až když jsem vystoupila z letadla a to vedro mi dalo pořádnou facku, během minuty se na vás to dusno nalepí a jste zpoceni i na místech, o kterých jste ani nevěděli 😀 Právě jsme přiletěli do Bangkoku. Hned na letišti se na vás přimáčkne několik taxikářů, kteří vás budou chtít oškubat. Prvních pár musíte jednoduše poslat do patřičných míst, abyste se zase mohli volně nadechnout a pak začít smlouvat. Ideální je cenu VŽDY usmlouvat cenu na třetinu té původní. Budou brečet jak kvůli vám zbankrotují a jak mají velkou chudou rodinu, ale… kecy v kleci a já taky nemám zájem o svůj bankrot že ano 😀 hlavně hned při příletu! Jinak je tu šíleně levno. Najíte se tu za 30 kč, ubytování za stovku. Minimální výdaje 🙂

První den šíleně pršelo, ale TAK, že tu auta stála ve dvaceti číslech vody. Byli jsme hned mokří a trošku jsme plašili, co tu vlastně budeme v takovém počasí dělat. Koupili jsme proto hned letenky do Jakarty, stejně ten Bangkok je jen tak na podívání. Naštěstí se pár hodin na to vyjasnilo a tak jsme si tu prošli pár zajímavých míst. 🙂 Přidávám video z krásnýho počasíčka 😀

Bangkok je velkolepé město, kupodivu moderní, někdy pořádně špinavé, ve vzduchu je cítit koriandr a různé směsi koření, nudlí, a taky bůhví jakýho hnusnýho smradu, že nechcete jednoduše hádat, co to může být. Thajci jsou z 94% budhisti, proto je město plné pozlacených budhistických chrámů a paláců. Jejich výzdoba je naprosto neuvěřitelná!

1

https://www.youtube.com/watch?v=iNmN2KhB5sM

Navštívili jsme hlavně Královský palác, který je volně přístupný všem. Jedná se o obrovský komplex chrámů a paláců a jeho areál má rozměry neuvěřitelných 500 na 400 metrů. Bohužel i za příšerného vedra platí přísný dresscode, takže mít zahalená kolena, kotníky, ramena a ženy i výstřih. Takže vedro nevedro, oblékám kalhoty a mikinu a plazím se do paláce 😀 (viz odkaz na video výše). Dále chrámy Kalayanamitr Varamahavihara, Emerald Buddha, Golden Buddha, Temple of Dawn a jiné. Ty názvy jsou pro mě všechny podobné bohužel, ale každý z nich stojí za to!

Menší tip: jestliže se nechcete hned první den spálit, do Asie si kupte opalovací krém s faktorem minimálně 30 a stejně se budete modlit aby fungoval! Dají se koupit i zde, ale značně ušetříte, když koupíte při odletu.

Určitě také navštivte China town, ulici Khao San Road.. čtvrti, kde najdete úplně všechno! Pouliční žrádelny, obchůdky, pouliční zpěváci/mini koncerty, hlava na hlavě kam se podíváte. My jsme ujížděli na banánových palačinkách, úžasných nudlích, samosa kapsičkách,první dojmy byly úžasné.

bangkok food tour_postcard

Možná vás tu zarazí hygiena. Sednete si do jedné „žrádelničky“, že si dáte teda ty jejich nudle a nějaký ten ledový drink na ochlazení. Hlavně žádný led a dávat si pozor na hygienu, to přece všichni říkají. Samozřejmě mi místo ledového džusu přinesli nějaký právě uvařený, s ledem… okeey, proč ne no, uvidíme co se stane a a všimnu si, jak paní se svou dcerkou krájí na kraji silnice zeleninu, nohy opřené o prkýnko a povídají si.. v té chvíli mi došlo, že právě ta zelenina jde do našich nudlí.. no.. ookey, uvidíme ne? 😀 každopádně bylo jídlo vynikající, takže na co si vlastně stěžovat! 😀

Ubytování na punk, sdílím postel s Víťovou mamkou a pořád očekávám, kdy na mě vyskočí nějaký šváb, ale tady mám štěstí, že se neobjevil 😀

2

3 dny v Bangkoku bohatě stačí a proto kupujeme letenku do Jakarty na ostrově Jáva, hlavního města Indonésie.

Buddhist Temples_postcard