Tag: asie

Ostrov Phu Quoc

14.7.2022

Tenhle ostrůvek jsem si zamilovala 🧡 hlavně pro jeho klid! Jistě záleží kde se ubytujete, ale my jsme po těch třech týdnech vlastně konečně našli to, co jsme hledali.. nebo alespoň já ano. Vzali jsme si na 4 dny ubytování v zapadlém bungalovu Valley Village, v příjemném tichém prostředí, kde uslyšíte jen kvákání žab a šelest větru a ti nádherní velcí motýli! Jsme tu ubytovaní téměř sami, ale přes den tu opravdu nepotkám ani živáčka pokud nepočítám zahradníka a pokojskou, takže bazén a zahradu máme jen pro sebe. 😌 Po tom co jsme zažili cestou ze severního ostrova Cat ba se toto nedá vůbec srovnat. Cesta nám zabrala celý den, brzy ráno jsme chytali první autobus, kdy jsem se bála, že už nám ujel, následovala cesta lodí, šíleně přecpaným autobusem, taxi, letadlo a odvoz z letiště. Cesta letadlem nízkonákladovkou přes celý Vietnam trvá dvě hodiny, což by šlo, ale ty děcka jak zase vřískali.. to jsem myslela, že už po dvou hodinách někomu třísknu! 😅 Proto si teď o to víc užívám ten klid a chill na Phu Quocu. Nikam moc nechodíme, nemáme potřebu, jen na snídani, která je famózní! Tohle místo určitě stojí za to i mimo sezónu, která je právě teď. Jsme tu v podstatě v období dešťů, tak asi proto tu skoro nikdo není. My však máme opět štěstí a až na pár dešťových sprch je tu krásně 😌 Tři týdny jsme byli v cca 35ti stupních, kdy se nedalo přes den moc chodit ven, abysme nebyli hned spraženi vedrem, za to tady dole je příjemnějších 27 🤩🌞 za mě super.

Včera odpoledne jsme se šli projít do centra cca 5 km odsud, něco popili a zkusili nějaké dobroty. Pečené marinované vepřové masíčko s rýží stejně vyhrálo nad mořskými potvorami 😁 můžete tu na místním nočním trhu zkusit různé druhy a velikosti mušlí, šneků, humrů, ryb, olihní, zkusili jsme i pečenou ježovku, ale není to žádná hitparáda 😁 už bych si dala ty knedlíky se zelím! Co je zajímavé tady ve Vietnamu je to, že to tu začíná žít od cca 5 hodiny večer a zpravidla to tu kolem 11 večer či půlnoci zase končí. Policie vyhlásí noční klid a čus bus!

Po pár dnech jsme změnili lokaci, blíž k pláži. Počasí se tu trochu zhoršilo, ale oproti tomu, jaká tropická vedra sužují Evropu, tak jsem stále raději za příjemno. Bazén a bungalov máme pro sebe a mořské vlny hrají příjemně do uší. To, že jen na té malé soukromé pláži plave asi dvacet pet lahví, to rozpitvávat nebudu, lepší je si to sám posbírat, ale bez toho už by to asi nebyla Asie 😅

Phu Quoc leží v Thajském zálivu, těsně pod Kambodžou a je největším vietnamským ostrovem. Říká se, že je to ráj na zemi, ale v 50. letech sloužil jako obrovské vězení pro odpůrce francouzského režimu. Později vězení převzali Američané, kteří jej používali ke stejným účelům pro válečné zajatce. 😔 Vyrábí se tu rybí omáčka, chovají včely, pěstuje černý pepř a je tu prý nádherný podmořský svět, ale nám štěstí moc nepřeje. Skoro 70% plochy ostrova tvoří národní park, díky kterému je místo stále chráněno před invazí golfových hřišť a různých šílených lidských výmyslů. Hotely tu rostou zatím pouze u pláží. Ještě dáme chill a zítra se zase letíme do Saigonu! 🤘🌞

Ostrov Cát Bà

12.7.2022

Ostrov Cat Ba je největším ostrovem souostroví, tvořící 367 ostrůvků v zátoce Lan Ha v severním Vietnamu. Zachovává si svou syrovou a dramatickou krásu zátoky Ha Long bay. Vápencové skály tyčící se z Jihočínského moře tě uchvátí svou krásou. Se zátokou Ha Long bay se pojí jedna legenda.. ostrovy vznikly díky drakovi, který nad zdejším územím přelétal a svým ocasem vyrýval do země jednotlivá údolí. 🐲 Poté se vnořil do moře a vzniklá údolí byla zalita mořskou vodou. Nad hladinou tak zůstaly jen nejvýše položené oblasti. Rozloha zátoky je přibližně 1500 km², průměrná hloubka vody je pouze 6 až 10 m. Zapsala se svou krásou mezi sedm divů světa. 🧡

Ovšem vrátím se na začátek naší samotné cesty. Po Hanoi jsem už opravdu chtěla moře a trochu válení, proto jsem zjišťovala kterou lokalitu přesněji uvolit. Lze se přesunout do města Ha Long a vzít si odtamtud loď s přespáním nebo výlet mezi ostrovy. Ale od určitých místních zdrojů jsem zjistila, že Ha Long město za nic moc nestojí a voda ke koupání tam moc není, navíc je místo plné turistů a vyšších cen. Rozhodla jsem se jet proto přímo na tři a půl hodiny vzdálený ostrov Cat Ba a vzít tam ubytování. Cesta se dala, částečně jsme museli přestoupit na lodní dopravu a večer už byli ve městě. Největší prozření nastalo až v okamžiku, když jsme byli ubytovaní v úplně hnusném špinavém pokoji s papírovými stěnami, řvoucími dětmi os vedle a kuřáckým prostředí na chodbě 😅😂 aneb vítejte v hlavní sezoně vietnamské dovolené, v pekle 😅 právě přes léto mají děcka prázdniny a s rodiči odjíždí právě sem nahoru do Ha Long zálivu, i po větších skupinkách protože to mají hromadně o dost levnější. Ten pokoj byl tak hnusnej, že jsme se ještě ten večer s Pájou přestěhovali jinam! 😂 Takže aspoň tohle bylo zachráněno, jinak ve městě se toho moc neděje, je to trochu zapadákov s nic moc gastronomií. Na druhý den jsme si zařídili výlet lodí po souostroví, ovšem ze slibované pláže a plavbou v kajaku nebylo nic, byli jsme skoro celý den zavření na lodi plné řvoucích a nevychovaných vietnamců, 35-ti stupňové spalující vedro, koupat jsme se mohli jen uprostřed moře ničeho, ale aspoň jídlo ušlo 😁 viděli jsme plovoucí rybářskou vesnici, nádherná panorama skal, zakotvili na chvíli i v malé vesničce a těšili se domů a vlastně vůbec z tohohle ostrova 😂 Vím, že se tahle zátoka prezentuje v různých reklamách, časopisech atd., ale už vám nikdo neřekne jaká je skutečná realita, že všude vidíte poházené odpadky a bordel, že je to jen turistická past a že třeba dvoudenní výlet lodí na jednu noc vás vyjde na cca 5 tisíc 😂 přitom to není potřeba, jsou tu mnohem hezčí místa. Ale taky zkušenost, které na jednu stranu nelituji 🙂 Teď už hledám mnohem příjemnější místo k odpočinku, Phu Quoc to musí zachránit 😂 a je mi jedno, že je dešťová sezóna!

Húe

8.7.2022

Cesta do Hue z Hoi An trvá přibližně 3 hodiny. Dodávka vypadala nejprve nepohodlně, ale nakonec to byla příjemná komfortní cesta, kdy měl každý pro sebe měkkoučkou masážní sedačku s polštářkem …muhehe 😌

Hue bylo sídlem poslední královské dynastie Nguyễn, Z tohoto období pochází mnoho architektonických a kulturních památek ve městě a jeho okolí. V roce 1993 bylo Hue jako jedno z prvních vietnamských lokalit zapsáno do UNESCO. Uprostřed města stojí obrovská citadela, která aktivně fungovala téměř 180 let, po vyhlášení nezávislosti Vietnamské demokratické republiky byla vládou s donucením opuštěna. Byla poznamenána časem i válkou, ale zvenku na mě působila mohutně a krásně s historickým puncem 🤩 V okolí citadely se rozléhá městečko a rozhodně mě právě tady nejvíc překvapily místní speciality! Nikde jinde jsem se s nimi už nesetkala. Můžete si vybrat z místní legendární Bún bo Húe, pikantní polévku s hovězím/vepřovým masem a pastou z krevet, Nem Lui – mleté vepřové maso obalené na citronové trávě s arašídovou omáčkou 👌, Bánh Bèo – krevety v tapiokovém těstíčku se smaženou cibulkou a zálivkou, Ram it – rýžové knedlíčky s kreveto-vepřovou směsí 🤩 Tohle a i mnoho více dobrot nám nabídla restaurace Madam Thu, stojí to za ten zážitek a kvalitu. Strávili jsme tu celkem dva dny a více ani netřeba. Je čas se přesunout na sever do Hanoje!

Hoi An

5.7.2022

Z Da nangu byla cestu do Hoi Anu poměrně rychlá. Vzali jsme Grab taxi za pár kaček a za 35 minut byli u našeho nového ubytka. Další příjemný hotel Lantana Riverside za 320 Kč na hlavu 🙂 s bazénem, v klidné čtvrti města. Tentokrát jsme jeli na výlet s místním průvodcem Co [:ku:], který nám ukázal místní ranní trh, z čeho si vyrábí třeba přírodní šampon a zubní pastu a nakoupil suroviny na oběd. Pluli jsme klidnou řekou Thu Bon lemující kokosovými palmami a chytali krabi na vývar. Je to docela sranda, stačí vám k tomu jen proutek a vlasec s návnadou v podobě kousíčku ryby a krabi po tom letí jak šílení. Není to však jednoduché, protože se pevně drží nohama palmy 😅 Potom nám Co ukázal domov, kde jsme společně uvařili pár jeho oblíbených jídel jako smažené závitky, omelety na slano, pečené kuřecí paličky a zeleninový salát s banánovým květem, klíčky a papájou. Zasvětil nás do výroby rýžového mléka, ze kterého se dělá rýžový papír a taky do historie Vietnamu, co způsobila místním válka. Sám přišel o rodiče, celou rodinu a ani Hoi An se neobešel bez bombardování. Lidi se však dokáží přizpůsobit, z vybombardovaných děr udělali rybníky a musím říct, že Hoi An je zatím to nejhezčí a nejčistší město, které jsem tu viděla. Je to významné pobřežní město, které je svým architektonickým stylem zapsáno do seznamu Unesco.

Přes den klidné město se večer rozzáří lampiony a začíná rozkvétat noční život. Potkáte plno obchůdků, tržnici, žrádelniček, krásně osvícených památek a můžete se projet třeba na loďce jako v Benátkách, ovšem díky turistům je řeka narvaná lodičkami, takže jsme si to nechali raději ujít 😅 Místní specialitka je Cao Lau, marinované pečené vepřové kousky s nudlemi, zeleninou a vypraženými vepřovými chipsy. Od začátku naší cesty jsme byli téměř jediní evropští turisti a až v Hoi Anu jsme jich pár potkali. Pokud mě někdy napadne opět Vietnam navštívit, tohle kouzelné město určitě nevynechám.

Da Lat

2.7.2022

Do tohoto horského městečka, Da Lat ve vnitrozemí jsme jeli asi 3 hodinky, cestou jsme míjeli lesy, menší porosty, sem tam nějaký ten baráček, ale jinak nikde nic. Da Lat tvoří cca 211 tisíc obyvatel a leží 1 500 m.n.m., tím je jeho klima příjemnější, než jinde, takže s 22 stupni jsem byla spokojená! 😁 Historiky by možná zajímalo, že město založil francouzsko-švýcarský lékař jako horské letovisko, no toť vše co vím. Omrkli jsme tu nejednu krásnou pagodu a zlatého buddhu, prošli část hezkého města s jezerem, místní tržnici a trochu se i dojebali ubytováním xD… holt ne vše co lze vidět na fotkách hotelu a v recenzích je tak i ve skutečnosti.. hotel byl nakonec dál od centra, což by ani tak nevadilo, ale zdi měl snad z papíru a okno z koupelny vedlo přímo na recepci, přes noc stále nad námi něco bouchalo a neslušnost ostatních hostů nezná meze. Přijde mi, že tady je úplně normální nechat svá děcka řvát a lítat po chodbách jen tak, nechat je u snídaně vřískat a opatlávat bufet jakoby nic. Navíc z vedlejšího rozestavěného hotelu se až do noci ozývalo řezání dlažby, wtf díky moc 😁 Nicméně vždycky si pochutnáme na snídaních velkého výběru, od vietnamských dobrot, nudlí, phó, zeleniny, ovoce, až po kontinentální klasiku a místní Ca phé, kávu s kondenzovaným mlékem 😅😍, v kavárnách tu hodně frčí káva s jogurtem a různé ledové čaje s mlékem a želé na mnoho způsobů. Přes den si skočíme na nějaký oběd nebo večeři, třeba pečenou slepici na grilu s bylinkami, zeleninou, omáčkami, korejský ramen, na ulici můžete zkusit od pouličních stánkařů různé špízy a párky na špejli 😂

No takže jsme se po dvou dnech rádi přesunuli dál na východ do města DA NANG k pobřeží! Cesta trvala neuvěřitelných 14 hodin (650km), ale s naším lehátkovým busem se to přežít dalo 🙄😅 Zastávky jsou hodně punk, to jsem prostě neviděla ani v indonésii, shit největšího kalibru. Vím, že přidávám hezký fotky, kdo by se taky chtěl koukat na ty škaredý že.. nicméně si představte mini žrádelnu uprostřed země nikoho, kde vám sice nabídnou jídlo, ale podle toho jak vypadají “toalety” nebo-li díry v zemi a umyvadla nepotkaly mýdlo už dost dlouho, tak radši chcípnu hlady, to radši nepočítám ty švábi..no nic jedem dál 😅😂

V Da nangu jsme zvolili velice útulný hotel **** s příjemným pokojem, bazénem, nechali si konečně vyprat věci, za 45 Kč/5kg no neber to a oslavili Pájovy narozeniny! 😁 tady koupit alkohol není jen tak, pivo tu seženeš nejčastěji v třetince a plechu, lahev vína vyjde draho a třeba s ginem a klasickým tvrdým alkoholem se můžeš rozloučit, na některých místech výjimečně seženeš, ale vyplatí se zkusit místní whisky za stopadesát 😅 Hotel Salmalia Boutique je blízko moře, ale tady je přes den takové horko a dusno, že volíme stejnou taktiku místních a vylézáme ven až se západem slunce. Přes den tu popravdě chcípl pes a začíná město žít až v noci. Najednou je tu všude plno otevřených a natřískaných restaurací, žrádelniček, kaváren, všude plno lidi a dětí. Konečně se můžu procházet po písčité pláži v teplém jihočínském moři, ještě kdybych tak mohla přehlédnout všechny ty odpadky, které tu místní rádi po svém večerním pikniku nechají! Nechápu… tahle země si prošla dlouholetou válkou a místo toho, aby o ni teď pečovali, tak si ji sami znečišťují. Nasbírali jsme za krátkou procházku 5 tašek plastu, plínek, roušek, všeho možného a přestala jsem ve chvíli, kdy se s námi lidi chtěli fotit a přišlo jim to všechno k smíchu.. vážně smutný, každý den by se tady nasbírat hromady… tuhle zem jakoby si vůbec nezasloužili, nechápou co to je příroda anebo jsem to asi nepochopila já.

V Danangu jsme popravdě moc památek neviděli, po pár dnech cestování jsme ho pojali spíše jako odpočinkové místečko. Prošli jsme si ho v horkém poledni přes dračí most a chillovali, trochu se i léčili z nachlazení, ke kterému přispěl neustálý přesun z horka do klimatizovaných místností a málo spánku. Byl to i tak příjemně strávený čas. 🙂