Bali

Bali – Candidasa a loučení

5.5.2015

V úterý jsme se vydali na severozápad do Candidassy do kouzelného ubytka Agung, hned u oceánu. Tahle změna nám prospěla, není nic hezčího než usínat za šumění oceánu, je to uklidňující. Měli jsme krásné chatičky s prosklenou stěnou a velkolepý výhled na tu modrou nádheru.

Hned na pláži nabízí místňáci pronájem věciček na šnorchlování + vyjížďku na protější ostrov, ale odmítám. (později se dovídám, že to za to nestojí). Seznámení a popovídání s nimi stačí, snad se ještě někdy uvidíme. 🙂

Strávili jsme tu příjemné dva dny, kolem poledne jsme se přesunuli na luxusní pláž nedaleko města, kde mimochodem umí připravit úžasné ryby na grilu, red snapper doporučuji!

Nečekaným zážitkem se pro mě stalo plaváni s želvou, když jsme si půjčila potápěčské brýle a šnorchl. Jen škoda, že byla tak plachá

A poslali jsme Páje pohled do Nů jorku!

Nyní jsme opět v Kutě a užíváme poslední chvilky před letem domů. Jen ten večer jsme to opět přehnali s All you can eat (za stovku na naše koruny) ve Sky Garden. Což o to, jídlo bylo úplně boží, ale kdybyste viděli naše utrápené obličeje potom, bylo nám na zvracení 😀 kuřecí křidýlka jsme zajídali bramborovou kaší, těstovinovým salátem a hamburgrama a na do ještě dva pudinky s ovocem, steakem a ražniči 😀 ten den jsme si opět odpřisáhla, že už nikdy nebudu jíst! 😀 Nejsem schopná ničeho…

Poslední dny se ještě povalujeme v Nusa Dua, snažíme se nespálit na cestu domů jako minulý rok 😀

A jako vše co jednou začíná, tak i jednou skončí. Dlouho budu vzpomínat na krásné Bali, barevnou Malajsii a kouzelné Langkawi! ❤

– The End –

Bali paradise

22.4.2015

Konečně jsme doma! Sice nic nového tady, ale hrozně se mi po Bali stýskalo. V Kutě bereme naše oblíbené ubytko s bazénkem 🙂 knížka, lehátko, hudba, Bacardi, chill jak se patří 🙂 večer kulečník, voďárek a Long Island. Nevyměnila bych to za nic na světě, jsem do tohohle ráje na vždy zamilovaná ❤ Potkali jsme se tu s Janou a Filipem, kteří sem přijeli taky na dovolenou, tak jsme tu měli trošku jiné rozptýlení 🙂 Půjčili jsme od Ketuta skútry a projížděli to tu. Ketut, taky dobrej týpek. Je jedno kdy na Bali jste, ale najdete ho vždycky na Jl. Popies 2 na jedné křižovatce s vybledlou zelenohnědou kšiltovkou, stejně vybedlým tričkem jak nabízí skůtry. Vastně ho nemusíte hledat, ten týpek si vás najde ať už jste kdekoliv 😀 Ketut se tu vlastně jmenuje kdekdo, je to jako u nás jméno Honza :))

IMG_7533_postcard

Včera jsem náležitě zapila své narozeniny, nevím zdali je to věkem, nebo tak brutální kombinací alkoholu, ale bylo mi totálně zle jak nikdajs nikec 😀 až do dnešní 15 hodiny, kdy jsem pořád přemýšlela jestli nebudu blinkat. 😀 Podrobnosti bych raději vynechala. :-X Kocovina byla tak příšerná, že jsme ani nedokázala rozlišit jestli svítí slunce nebo je zataženo, no co vám budu povídat, každý známe podobné stavy.

Sluníčko nám tentokrát trošku pokulhává, nechápu jak jsme se s ním mohli tentokrát tak minout, ale nevadí. I tak se vydáváme společně s Jančou a Filipem na výlet na jih do Nusa Dua, je to u naprostá fantazie. Všechno je to tu krásně upravené a čisté, pláže lemují luxusní hotely a to moře! Jdete po pláži a moře se rozlévá po obou stranách, dva břehy 🙂 Ve vzduchu je opět cítit vůně rýže, květů a koření, příjemný 🙂

Prozkoumali jsme zase část nejbližšího okolí a co doporučuji tak burger bar Bandits Den, mezi Kutou a Denpasarem (Jalan Batu Belig 2). Opravdu příjemná burgrárna hned u hlavní cesty. Jestli jste někdy byli v Šumperku v Cakirs Burger, kde dělají nejlepší burgery co jsem kdy měla, tak bych si troufla říct, že kvalita je stejně famózní, zážitek jak blázen. 🙂

IMG_7544_postcard IMG_7532_postcard

IMG_7646_postcard

Zajímavý zážitek byl, když jsme se vydali na jednu opuštěnou pláž za město Uluwatu. Samozřejmě, že klukům nestačila, tak nás vláčeli podél skal vodou na “lepší”. Kdybych předtím tušila jak bude vypadat ta cesta k ní, tak si seženu aspoň nějaký voděodolný pytel na své věci. Tak dlouho a daleko jsme se k ní brodili, že se divím, že jsem celá a nemám utopený mobil a rozbitou o skálu hlavu 😀 V některých místech byla docela hloubka, třeba po pas… takže všichni měli mobily nad hlavami a doufali jsme, že nám na některém kameni neuklouzne žabka 😀 už jsem se viděla se zlomenou nohou a následné řešení celé situace přes pojišťovnu 😀 Ale strastiplná cesta přinesla ovoce a pláž byla skutečně krásná, byl tam klid a krásný výhled 🙂

Třetí noc pořádně nespím , vypadá to, že už naše repelenty, citronely, dýmovnice a chemikálie zapojené v zásuvce na komáry nezabírá… jsem dokousaná až běda… 😀 každé ráno se probudím o půl 5 úplně vytočená, takže jedna rada: kupte si sem moskytiéry, nestojí to moc a v batohu to moc místa nezabere 🙂

1.5.2015

Jelikož je 1.máj, státní svátek, rozhodli jsme se, že nebudeme zahálet a vydali jsme se do internetové kavárny tvořit nějaké ty pracovní hodnoty, doháníme resty a nadáváme nad pomalým internetem. Abyste věděli, že tu taky něco děláme! Ironii je to, že ačkoliv jsem si myslela, jak je indonesie “nemoderní svět”, tak postupně zjišťuji, že internetový signál je tu na lepší úrovni, než v česku. Tady chytnete LTE bez problému i v pralese, ale když jedu ze Šumperka do Olomouce, tak se nestačím divit, proč v Bludově nechytám ani Edge natož abych chytla v některých místech vůbec operátora! 😀 vážně blbý vtip

4.5.2015

Překvapení dne… vstanu, dám si snídani u bazenku a začtu se do knížky a najednou slyším povědomý hlas. Laďa Všéťa ze Šumperka! Nepotkám ho tam jak je rok dlouhý a teď je najednou můj soused na druhé straně Země! Na Bali už je vážně každej vesničan 😀 pokecáme, popijeme a tady se také bohužel naše cesty rozchází… i tak to byl ale příjemně strávený den 🙂

Bali – vnitrozemí a sever

24.10.2013

Tulamben

Tulamben byla krátká zastávka, je to ideální místo pro potápění. Za pár rupek si tu můžete půjčit brýle a šnorchl a jít se na tu nádheru podívat. Je zde potopená americká transportní loď Liberty, ke které lze bez problému doplavat, je blízko břehu a potopená v cca 30 metrech. Díky vraku se zde vyskytuje mnoho druhů rybek, včetně Mola Mola 🙂

858005_10202379537386883_1114787658_o_postcard

Vodopád Git Git

Nachází se 300 m.n.m., kousek od hlavní cesty z jihu ostrova na sever. Je obklopen tropickými stromy a i díky tomu patří mezi jedna z nejkrásnějších míst na Bali a bohužel také k jedněm z nejnavštěvovanějších. Je vysoký cca 35 metrů a museli jsme se k němu dostat po neuvěřitelném množství kamenných schodů a kouskem pralesa. Stálo to však za to… cesta zpět nahoru po schodech už byla docela oříšek 😀 Blízko vodopádu má obydlí balijská rodinka, u které můžete posedět na fresh džusu, zakoupit nějaké to koření a poklábosit. Fresh džusy mě tu hrozně baví, všechny mají udělané z čerstvého ovoce.

1398086_10202379538706916_649763785_o_postcard 1403465_10202379540026949_1530127569_o

Cestou do našeho nového ubytka jsme se museli podívat na rýžová pole, kterých je tu opravdu plno, avšak tyhle byla opravdu rozlehlé. Je tu pár skvělých kaváren s výhledem na políčka, tak jsme si dali opět menší pauzičku. Kolem polí se promenádují pánové s košíky na zádech a nabídnou vám vyfocení. Chvíli to vypadalo, že je to pouze náhodný kolemjdoucí, ale samozřejmě si nakonec řekl o peníze! Trošku zklamání, ale co se dalo taky čekat. My evropani jsme pro ně většinou jen chodící peněženky 😀

856681_10202379520106451_1797488014_o_postcard

Lovina

Zakotvili jsme v Lovině, severním městečku.Je to tu o něco dražší, žádná dostupná pláž, ale máme kde přespat a nabrat síly na další den. Hned ráno jsme nasedli opět na skútry
a vyrazili do kopců s krásnými výhledy.

Zastavili jsme se tu v záchranné stanici Mimpi Indonesia, o kterou se stará jeden český pán Jirka Hruška. Vede tu organizaci pro záchranu různých druhů zvířat, které potřebovaly pomoci také ty, které byly považovány za vyhynulé. Vede mnoho různých projektů, mrknout můžete na http://www.mimpiindonesia.org/index.php. Trošku mi to připomínalo domácí zoo a moc se mi zde líbilo. Mohla jsem krmit ve voliéře tukany, viděla jsem různé druhy papoušků, cibetek, koček, opiček a dikobraze. V jednu chvíli jsem koukala na hady, když mi Jirka dal za krk obrovskou krajtu, tak si říkám, že teda okeeey „Karle, buď na mě hodnej, jsem kámoš“ 😀 ..ještě dlouho jsme měla studený krk, ale šla bych do toho znovu!

1399806_10202379533706791_660665588_o_postcard

Objevili jsme tu „tajnou“ a schovanou pláž s bílým pískem a pěknými plážovými restauracemi s lehátkami. To byl relax! Mají tu moc dobré grilované ryby, k tomu pivenko BinTang a nic nechybí. Dalo se tu i díky malým vlnám v pohodě šnorchlovat a co jsem neviděla. Najednou vedle mě plavala obrovská mořská želva, ten pocit nejde popsat, nádherný! Bohužel byla brzy pryč, ale je to zážitek na celý život!

857978_10202379549667190_1784117937_o_postcard 893011_10202379533066775_1619776300_o

Později jsme zjistili, že v brzkých ranních hodinách zde můžeme zahlédnout delfíny a co víc.. lze si pronajmout loďku s kormidelníkem, který za nimi s námi dopluje. To se nedalo odmítnout. Jen Víťa už se jednou tohohle výletu zúčastnil a žádné neviděl, proto s námi nechtěl jet. Ale nakonec jsme ho přemluvili. Do teď mám v paměti jeho přinasraný výraz, který se s čím dál větším čekáním a hledáním „těch modrých teploušů“ prohluboval 😀 do teď se tím bavím. Chvíli mi to připadalo opravdu beznadějné, po hodině a půl stále nic, ale nakonec jsme je našli a chvíli s nimi pluli. TAKŽE jsem mohla říct, že je díky nám viděl!! 😀

914087_10202379510506211_444584879_o_postcard

Bali – Ubud a Candidasa

25.10.2013

Když hodně cestujete v tropických zemích, tak vlastně zjistíte, že vůbec nic nepotřebujete. Vše co jste si koupili tu nepotřebujete. Otázka vlastně je, proč jste sem přijeli? Abyste si odpočinuli nebo abyste si i přesto lámali hlavu nad “problémy” v česku po sociálních sitích? Samozřejmě, že dáte vědět rodině nebo partnerovi, přátelům, jak se máte a ano, byla jsem naštvaná, že mi ukradli iPhone, ale vlastně jsem se pak cítila opravdu svobodná a volná. Nepotřebujete fotky, focením jen přicházíte o tu konkrétní chvíli, o to opravdové kouzlo z místa kde zrovna jste. Užila jsem si dovolenou bez mobilu mnohem více. Navíc jsem sem přijela jen s malinkým batůžkem a než jsme vyrazili z Kuty na sever, tak jsme naše batohy nechali v Kutě v jedné hnusné skříni našeho hotelu s dalšími cizími kufry 😀 V té chvíli jsem doufala, že je tam brzy opět najdeme na stejném místě 😀 ale na sever jsme si vzali pouze jen to nejnutnější + oblečení, co jsme měli na sobě a jeli. Punk jak má být!

Ubud

Na sever jsme projížděli moderní městečkem ve vnitrozemí, které si udržuje tradiční balijský nádech a zároveň nabídne mnoho zábavy. Galerii výtvarného umění, muzeum, tradiční trh, mnoho obchůdků a parádní restaurace. Nejednou jsme zavítali na „ubudské kuře“.

Určitě stojí za navštívení Ubud monkey forest, neboli opičí malý prales, kde si místní vydžují opičky a samozřejmě kvůli tomu také zaplatíte menší vstupné cca 20 000 rp. Opice můžete krmit, ale jsou poměrně dosti drzé a jsou vám schopné ukrást vše, co pevně nedržíte. Jedna šla po moji pet lahvi a nehodlala se vzdát snahy dostat ji, tak mi skocila na záda 😀 Raději bych je neprovokovala, protože riziko vztekliny je vysoké 😀

977365_10202379554067300_1255487777_o_postcard

Jinak nechápu N-E-C-H-Á-P-U ten systém dopravy tady, každý si jezdí jak se mu zachce, každý troubí jak šílenej a předjíždí se podle nálady, ale je zajímavé jak tu i přesto nepotkáte jediného naštvaného člověka. Babka se na silnici vysype se skůtrem a bednama plných ovoce a místo toho jak by u nás začali všichni hulákat a nadávat, tak se tu na chvíli zastaví čas, paní kolemjedoucí pomohou, paní se zase poskládá na skútr a jede vesele dál. To já, ač mám pevné nervy, tak na silnici nadávám pořád. Tady se bavím, jak to vše “funguje”.

Nejvíce mě pobavil týpek na skútru, vzadu v kapse zastrčený srp.. ano ta půlkruhová ostrá věc na trávu 😀 vysekat se na silnici, tak má po noze. Lidi jsou tu schopni jet na 150-tce ve čtyřech lidech, celá rodina naskládaná na pidi skútříčku, včetně dvou dětí okolo 4 let. Nebo s sebou táhnou takový náklad, ne-li dokonce kozu (ano, myslím chlupatý zvíře o čtyřech nohách s kopytama), moc si s tím hlavu nelámou 😀 to nevymyslíš prostě!

Candidasa

Nejkouzelnější zastávka tohohle světa. Absolutně dokonalé místo, na kterém musíte MUSÍTE být. Vlastně ne, čím víc vás tam bude, tím míň místa pro mě 😀 romantické místo s kokosovými palmami, průzračným mořem a výhledem na ostrov Lombok. My jsme byli ubytovaní mimo centrum, ale ocenila jsem ten klid, zvláště po tom, co mi v Kutě ukradli hned první týden iPhone, takže jsme si mohla už jen číst a nechat fotit ostatní 😀

Měli jsme malé chatičky o jednom pokoji s postelí a prosklenou stěnou s výhledem na oceán. Každé ráno nám donesli snídani, většinou toustíky, čerstvé ovoce, kávičku a fresh džus a kochali jsme se výhledem z naší dokonalé terasy či bazénu. 🙂

IMG_1058_postcard

IMG_1039_postcard

23.10.2013

Bali, malinký ostrov mezi Jávou a Lombokem. Zatím nejkrásnější místo, které jsem doposud mohla poznat. Samozřejmě každé místo má své přednosti, ale na Bali bych si dokázala představit žít do konce svého života. Je tu levno, spousta skvělého jídla, úžasní lidé, ta atmosféra se nedá popsat ani vyfotit, musíte to jednoduše zažít. Považuji ho za svůj druhý domov, protože se tu tak cítím. Můžete tu bydlet za stovku/den i se snídaní a velkým bazénem. Během dne si můžete skočit vedle do oceánu a po cestě domů nakoupit hromadu tropického ovoce za babku. Hlavně zjistíte, co nám prodávají v ČR. Ananas tu chutná vážně jako ananas, sladký, nemám z něj vyrážku a špatný pocit na jazyku, mango je tu měkké jako máslo, rozplývá se na jazyku, banány tu nemají konkurenci, sladké… né ty zelené nesmysly bez chuti, co nám prodávají v Albertu! 😡

A ti z vás, kteří se pořád vymlouváte, jak neumíte anglicky, že se nikde určitě nedomluvíte… haló! Nepotřebujete ji. Někteří tu anglicky taky neumí a rukama nohama to vždy nějak půjde a časem se naučíte 🙂

Takže kde začít, možná to jak jsme se dostali z letiště do Kuty. Rušné město plné australanů a hudebníků, plné barů, diskoték, obchůdků, restaurací a ždádelen, stačí si jen vybrat. Seženete tu asi vše nač si vzpomenete, dokonce i magic mushrooms, ladyboye, drogy a zimní bundy (v takovém vedru), tohle ale nepotřebujeme že… 😀

První dojem možná působí hodně rozpačitě, ucítíte spoustu hnusného smradu, od kuřinců a splašků a nechtějme vědět čeho ještě, že byste se nejradši chtěli udusit, než to cítit znovu. Ale když zapátráte víc do centra, tak místní jídlo ve vás probudí chutě všechno hned vyzkoušet.

V sezóně (od jara a dál) je tu spousta turistů a s tím ti hodně místních, kteří stále něco nabízí. Od masáží, přes vypůjčení surfů, až po zimní pletené čepice! 😀 Na podzim je to tu jednoznačně klidnější, ale každé roční období tu bude mít něco do sebe.

Našli jsme si levné ubytování za stovku s bazénem a snídaní, na které se ráda vracím a půjčili skůtříky, protože se chystáme prozkoumat část ostrova.

Náš první výlet byl ke chrámu Pura Tanah Lot, ležícím na jihozápadním pobřeží. Je postaven na skále a při odlivu se k němu dá k němu dobře dostat. Bohužel je zde vždy moc turistů, a proto je lepší ho navštívit hned ráno.

Balijci jsou z největší části hinduisti, ale také i budhisti, proto je to tu samý chrám a na každém „rohu“ po celém ostrově tu najdete malé monumenty, motlitebny, sošky, kterým balijci několikrát denně přináší obětiny. Věří, že jim přinesou štěstí, zdraví a úspěchy v tom co dělají.

Navštívili jsme spoustu chrámů, nedokáži je pojmenovat, ale všechny mají své tajemné kouzlo.

Ještě pár dní se válíme u bazénku a sem tam okupujeme pláže v Nusa Dua, než vyrazíme prozkoumat sever. Nusa Dua je zajímavé místo. Nádherné dlouhé pláže s minimem lidí!