Da Lat

2.7.2022

Do tohoto horského městečka, Da Lat ve vnitrozemí jsme jeli asi 3 hodinky, cestou jsme míjeli lesy, menší porosty, sem tam nějaký ten baráček, ale jinak nikde nic. Da Lat tvoří cca 211 tisíc obyvatel a leží 1 500 m.n.m., tím je jeho klima příjemnější, než jinde, takže s 22 stupni jsem byla spokojená! 😁 Historiky by možná zajímalo, že město založil francouzsko-švýcarský lékař jako horské letovisko, no toť vše co vím. Omrkli jsme tu nejednu krásnou pagodu a zlatého buddhu, prošli část hezkého města s jezerem, místní tržnici a trochu se i dojebali ubytováním xD… holt ne vše co lze vidět na fotkách hotelu a v recenzích je tak i ve skutečnosti.. hotel byl nakonec dál od centra, což by ani tak nevadilo, ale zdi měl snad z papíru a okno z koupelny vedlo přímo na recepci, přes noc stále nad námi něco bouchalo a neslušnost ostatních hostů nezná meze. Přijde mi, že tady je úplně normální nechat svá děcka řvát a lítat po chodbách jen tak, nechat je u snídaně vřískat a opatlávat bufet jakoby nic. Navíc z vedlejšího rozestavěného hotelu se až do noci ozývalo řezání dlažby, wtf díky moc 😁 Nicméně vždycky si pochutnáme na snídaních velkého výběru, od vietnamských dobrot, nudlí, phó, zeleniny, ovoce, až po kontinentální klasiku a místní Ca phé, kávu s kondenzovaným mlékem 😅😍, v kavárnách tu hodně frčí káva s jogurtem a různé ledové čaje s mlékem a želé na mnoho způsobů. Přes den si skočíme na nějaký oběd nebo večeři, třeba pečenou slepici na grilu s bylinkami, zeleninou, omáčkami, korejský ramen, na ulici můžete zkusit od pouličních stánkařů různé špízy a párky na špejli 😂

No takže jsme se po dvou dnech rádi přesunuli dál na východ do města DA NANG k pobřeží! Cesta trvala neuvěřitelných 14 hodin (650km), ale s naším lehátkovým busem se to přežít dalo 🙄😅 Zastávky jsou hodně punk, to jsem prostě neviděla ani v indonésii, shit největšího kalibru. Vím, že přidávám hezký fotky, kdo by se taky chtěl koukat na ty škaredý že.. nicméně si představte mini žrádelnu uprostřed země nikoho, kde vám sice nabídnou jídlo, ale podle toho jak vypadají “toalety” nebo-li díry v zemi a umyvadla nepotkaly mýdlo už dost dlouho, tak radši chcípnu hlady, to radši nepočítám ty švábi..no nic jedem dál 😅😂

V Da nangu jsme zvolili velice útulný hotel **** s příjemným pokojem, bazénem, nechali si konečně vyprat věci, za 45 Kč/5kg no neber to a oslavili Pájovy narozeniny! 😁 tady koupit alkohol není jen tak, pivo tu seženeš nejčastěji v třetince a plechu, lahev vína vyjde draho a třeba s ginem a klasickým tvrdým alkoholem se můžeš rozloučit, na některých místech výjimečně seženeš, ale vyplatí se zkusit místní whisky za stopadesát 😅 Hotel Salmalia Boutique je blízko moře, ale tady je přes den takové horko a dusno, že volíme stejnou taktiku místních a vylézáme ven až se západem slunce. Přes den tu popravdě chcípl pes a začíná město žít až v noci. Najednou je tu všude plno otevřených a natřískaných restaurací, žrádelniček, kaváren, všude plno lidi a dětí. Konečně se můžu procházet po písčité pláži v teplém jihočínském moři, ještě kdybych tak mohla přehlédnout všechny ty odpadky, které tu místní rádi po svém večerním pikniku nechají! Nechápu… tahle země si prošla dlouholetou válkou a místo toho, aby o ni teď pečovali, tak si ji sami znečišťují. Nasbírali jsme za krátkou procházku 5 tašek plastu, plínek, roušek, všeho možného a přestala jsem ve chvíli, kdy se s námi lidi chtěli fotit a přišlo jim to všechno k smíchu.. vážně smutný, každý den by se tady nasbírat hromady… tuhle zem jakoby si vůbec nezasloužili, nechápou co to je příroda anebo jsem to asi nepochopila já.

V Danangu jsme popravdě moc památek neviděli, po pár dnech cestování jsme ho pojali spíše jako odpočinkové místečko. Prošli jsme si ho v horkém poledni přes dračí most a chillovali, trochu se i léčili z nachlazení, ke kterému přispěl neustálý přesun z horka do klimatizovaných místností a málo spánku. Byl to i tak příjemně strávený čas. 🙂