Tag: langkawi

16.4. 2015

Uletěli jsme bouřce, docela příjemný a rychlý let. Měli jsme na jednu noc přes Booking zamluvené ubytování, které bylo sice krásné, ale působilo na mně spíše jako zlatá klec, protože leželo uprostřed ostrova v nějaké prdeli světa a neměli jsme se ani kde najíst… holt chybička se vloudila a kluci rezervovali omylem jiné ubytko, než jsme chtěli. 😀 Takže druhý den ráno mizíme pryč k pláži na východ! Snídaně je tu věru obdivuhodná, míchaná vajíčka s párečkem, fazolkama a toustíkama, rozhodně příjemná změna, takže se nám hledá nové útočiště lépe. Vlastně… na další noc jsme našli sice extra levné (100Myr – počítej krát 7), ale zaslouženě, jelikož jsme spali všichni v jednom pokoji bez oken, klimatizace.. o té radši nemluvím a hajzl stál taky za starou bellu (špinavej, bez prkýnka a jako splachovadlo sloužila opět káď s vodou s naběrátkem), ale stejně jsme se těšili k moři 😀 

Další ubytko, nevím jak se nám poštěstilo mít ještě levnější, Charlie hotel za 85 Myr! Pěkný, hned u pláže, je to tu dokonalé! Ovsem do té doby, než se všichni na sračku spálime 😀  Samozřejmě se kluci “nepotřebují mazat”, poslouchám to každý rok a dopadne to stejným skuhráním “Pítroo, ja jsme se spálil bee” 😀 Já se jako frajerka namazala, ovšem jsem nečekala, že se i s faktorem 30 dokážu spálit jak nikdajs nikec. A to pozor, to jsem se neopalovala, ale jen jsem se prošla v pozdějším odpoledni po pláži! Ten krém snad byl na spáleniny a ne proti nim! Další 3 dny se proto vyhýbám slunci, každý sluneční paprsek pálí jako čert, dovolená jak má být 😀

Jako bonus dostávám poprvé v životě jakousi sluneční alergii a oční víčka mi natekly do takových rozměrů, že mi bylo vážně do breku. Zombie hadra 😀 Jak jsem však později zjistila, paradoxně mi ta alergie zachránila kůži. Půjčili jsme si opět skútříčky a projeli jsme si část ostrova, který je opravdu malý ale zato moc krásný. Je to tu jako na vesnici, všude relativně čisto, krásná příroda. Nádherné pláže a naštěstí málo turistů, takže místo mi absolutně vyhovuje. Sice jezdím s nevyježděným Peťou, tak mám trochu strach, ale zvládáme to 🙂 Západy slunce jsou tu neuvěřitelně krásné, každému bych přála tohle zažít 🙂

Jak už jsem se zmínila o zachráněné kůži, měla jsem štěstí v neštěstí a ostatní vlastně taky. Díky mým napuchlým očím jsem se rozhodovala další den jestli jet na další průzkumný výlet na skútrech, ale nakonec jsem usoudila, že bych z něj nic moc neviděla, tak jsem zůstala “doma” na pláži. Ještě se Pavča rozhodovala, jestli taky zůstat, ale nakonec ke vší smůle nasedla k Víťovi na skútr a odjeli objevovat další krásy, měli se pro mě k večeru zastavit a jet na večeři, ale… bohužel bourali na silnici 😦 Kluzká vozovka i přes jejich opatrnost vzala za své a pěkně se po ní “svezli” po svých. Odřené klouby kam se podíváš a nejhůř dopadla mamka, která si sedřela celé lýtko. Díky iPhonu si zachránila stehno, ale iPhone mínus (jako každý rok :-D). Při představě, že jedu s nimi, tak dopadnu nejspíš ještě hůř, protože jezdím na skútru v mini kraťasech, no je mi z toho úplně zle, kdykoliv si na to vzpomenu. Motorky mínus a pár dní dovolené mínus taky, protože chudáci strávili cca 5 dní mimo horko a slunko na ubytku jak byli potlučení a dodření, ale hlavní je, že se nestalo nic vážnějšího. Tak jsem se o ně alespoň pěkně starala.

Těch pár dní prakticky “o samotě” jsem si užívala pláže a okolí jak jsem chtěla. Seznámila jsem se s pár fajn místníma. Jsou úžasní a přátelští (možná je to tím, že jsem tu jediná běloška :-D) Zkusila Parasailing, což je vlastně let na padáku za motorovým vodním skútrem. Měla jsem to pěkně za poloviční cenu, protože jsem se tu denně vídala s místním týpkem Ayiem 😀  jednou mě vzal na projížďku na vodním skútru na protější ostůvek. Hrozná škoda, že vám to nemohu ukázat, bílá pláž, voda jako křišťál, houpací síť a nikde ani noha. Místo jako z katalogu, doslova ráj na zemi, který se mi nechtělo opouštět a moc Ayieovi děkuji za tento neopakovatelný zážitek! ❤ Teď sedím na naší pláži na lehátku, koukám na onu bílou pláž z dálky a je mi po ní smutno… možná jsem o ní raději neměla vědět? 😀

Byli jsme tu asi týden a i přes dlouhé přemýšlení kam letět dál, Thajsko, Lombok, jsme se nakonec rozhodli, že zvolíme opět Bali. 🙂

Užívám si proto poslední chvíle na pláži a jsem vlastně i trochu ráda, že tu trávím čas sama, je to příjemná změna. Člověk si tu popřemýšlí o různých věcech, které ho v Česku štvou, nadýchá se jiné atmosféry a… jednoduše přijde na jiné myšlenky. Jsou věci, kvůli kterým bych se nejradši domu nevracela, ale jsou lidi, kteří by mi určitě chyběli takže není vlastně jiná možnost. Nechcete přijet sem zamnou? Vše by bylo jednodušši. :))

Byli jsme tu asi týden a i přes dlouhé přemýšlení kam letět dál, Thajsko, Lombok, jsme se nakonec rozhodli, že zvolíme opět Bali. 🙂 Jistotka je jistotka a moji chudáčkové se potřebují zregenerovat 🙂

Život je tu jednoduchý a vlastně by mi úplně stačil. Až tady si člověk uvědomí, co vlastně k životu skutečně potřebuje. Langkawi si mě opravdu získalo a určitě se sem jednou vrátím 🙂