NY – Umění a Brooklyn

24.9.2016

Celodenní výlety v city jsou někdy náročné, nachodím hodně kilometrů v horku, batoh se zrcadlovkou se dosti pronese a tak přestože je beru na jednu stranu jako chill, tak na tu druhou je potřeba být i někdy doma a úplně od toho velkého světa vypnout. Zaplácnout to posledními díly Mr.Robot, posilovnou nebo procházkou po okolí 🙂 divím se sama sobě, jak mě baví běhat. Po těch sto letech nenávisti a utrpení v tělocviku mě to konečně baví a dokonce mám letos naběháno už 84 km JÁÁÁ 😀 vtipný je, že půlku z toho jsem uběhla v NY, no nepoznávám se, ale tělo mi to vrací skvělou fyzičkou, takže makat makat! Snad se mi do konce září podaří porazit stovku!

11666026_1603064563306585_9118669760279025347_n

V pátek jsme se zase vydaly s Pájou do víru velkoměsta do jedné fajn galerie Muse. Probíhají tu hodiny kreslení, ne podle předlohy, ale „učitelka“ maluje zároveň s vámi, říká kolik je potřeba namíchat barvy, jak použít štětec a kolik vody… jsem z tohohle místa nadšená! ❤ na webu si vyberete den, typ obrázku a koupíte si vstupenku. Na místě je už vše nachystáno a můžete si u nich k malování objednat i něco na zub nebo třeba víno 🙂 Každý obraz vypadal jinak a opravdu všechny byly pěkné. Ten svůj si povezu s sebou domů a budu pevně doufat, že mi ho v letadle nikdo neprokopne 😀 Musím uznat, že i přestože už pár let maluju, vždy je co se učit. Určitě jsem si z toho něco vzala a pomohlo mi to 🙂 takže dííky Páájíííííí! ❤

14423871_10153769740556561_1482701123_o_postcard.jpg

V sobotu padly nějaké drinky v baru a už mi začalo docházet, jak se mi tento výlet krátí. S Jonem to byl náš poslední společný večer, kvůli jeho týdenní pracovní cestě a tak jsme spolu všichni 3 poseděli, popili, bylo to zase něco jiného 🙂 večer to tu žije tak, že není skoro možné si tu sednout a objednat v klidu drink, ale povedlo se 🙂 zlatá Morava!! 😀 zelená za patnáct a Morgen za pětatřicet 😀

A zítra výlet do Brooklynu!

25.9.2016

dsc_2548

Brooklyn, konečně 🙂 původně jsem si chtěla projít jeho památky a centrum, ale nakonec jsme se zaměřila pouze na Coney Island. Zamilovala jsem si ho 🙂 jeho obrovský lunapark a dlouhou pláž. Cesta mi sem trvala sice od domu 3 hodiny, ale nakonec se to dalo s knížkou hravě zvládnout. Jako fanynka seriálu Mr. Robot jsem toto místo nemohla vynechat, natáčely se tu některé scény a musím se přiznat, že mě párkrát přepadla panika, protože je Robot trošku depresivně strašidelný 😀  Navíc se blíží Halloween a celý lunapark byl tématicky vyzdoben 😀 Na první oficiální podzimní dny tu je vážně teplo, na pláži je plno slunících se lidí, někteří vypadají jako mrtvoly a v moři by se dalo koupat jak je teplé. Na mole hlouček postarších týpků s magičem a jejich španělskými písněmi, tancující slečny, randíčko na lavečce, rybáři s pruty a výhled na celý lunapark na jedné strany a z druhé na širé moře. Má to tu kouzlo 🙂 Ale s mými běžeckými teniskami už na pláž nikdy nejdu, protože z nich vysypávám písek už týden 😀 A jdu po pláži a vedle mě češi, tak jsme aspoň dali kus té řeči :)) “eštěže só vod teho Mikulova nééé a vidijou konečně nějakó českó tvářu” 😀

dsc_2451_postcarddsc_2516dsc_2494_postcarddsc_2540

Cestu zpět do Yonkers jsem si naplánovala přes pobřeží u Brooklynskému mostu. Stihla jsem opět krásný západ slunce, avšak tentokrát s pohledem na Manhattan a rozsvícený most 🙂 romantika. A tady vznikají ty krásná paromata, která můžeme vidět všude možně na netu 🙂 U pobřeží je pěkná promenáda s výhledem na moře. Hrozně se mi líbilo, jak tam skupinky lidí grilovali, smáli se, společně trávili čas na takovém místě 🙂 to mi chybí, nějaký ten rodinný sedánek.

dsc_2617dsc_2623dsc_2591dsc_2627dsc_2643img_9183

NY – jih Manhattanu a Staten Island

21.9.2016

10081c-new-york-sunset-hd-picture.jpg

Konečně jsem se vydala na jih Manhattanu, přes části World Trade Center, Greenwich, Wall street, až do Battery parku. Zprvu se mi zdálo, že na téhle části není ve městě nic moc zajímavého, budovy se postupně snižují a ustupují a jak se tak procházím, tak mě najednou pohltí velký dav japonců a štrádujeme si to rovnou k památníkům World Trade Center. 😀 V místech, kde stály TY DVA mrakodrapy, které šly před pár lety k zemi, jsou dva obrovské památníky z mramoru, s vyřezanými jmény zesnulých, tekoucí voda padá do jejich hlubokých středů jako ronící slzy.  Není to vyloženě “kašna”, něco na ten způsob, ale všude je čisto a vážně hodně turistů, kteří mají potřebu se zde vyfotit. Jak říkala Pája, fotit si na tomhle místě usměvavé selfie mi přijde trošku moc, je to stejné jako byste se fotili vesele na hřbitově. Přestože je to tu pěkné, dělám jen pár fotek a jdu raději dál, protože mi tohle místo trošku nahání hrůzu.

DSC_2058_postcard.jpgDSC_2020_postcard.jpg

Jdu se najíst k mexikáncům do Deli, vážně úúúúžasná Quesadilla, tihle chlápci to vážně umí! O pár metrů dál se povinně fotím se sochou zlatého býka Charging Bull, který zachytává místní sílu podnikatelského ducha.Opodál se mezi mrakodrapy schovává Trinity Church, původní kostel S. Trojice, působí zde trochu komicky :-)) Projdu kolem známé finanční čtvrti Wall Street, až do útulného a čistého Battery parku. Rozhodně se vyplatí se sem podívat, chlubí se krásnými panoramaty na části Jersey 🙂

Tento výlet má má i kromě poznání této čtvrti ještě jeden důležitý cíl, dostat se na nedaleký ostrov Staten Island. Chtěla jsem konečně vidět Sochu Svobody na Liberty Island a Manhattan z jiné dálky 🙂 Nabízí se tu minimálně dvě možnosti, jak tohle celé uskutečnit. U Battery parku… vlastně už u World Trade Center vás budou nahánět týpci se zájezdy k soše, můžete se za větší obnos (si vygůůglete! 😀 nevím kolik) nechat svézt lodí až na Liberty Island a být Svobodě nejblíže, dokonce se dá koupit přímo vstup do její hlavy, ale na tohle je potřeba trošku trpělivosti, protože rezervace může trvat i půl roku 😀 takže to fakt ne, dík

DSC_2103_postcard.jpgdsc_2256

Zvolila jsem druhou možnost, jet na Staten Island kolem Svobody. Usoudila jsem, že když budu hned u ní, tak v podstatě nic moc neuvidím, protože ji budu mít přímo u sebe, takže, chápete, chci ji vidět celou a ne jen její nohy 😀 Tato loď jezdí ze South Ferry, je to konečná stanice na červené metrolince 1, plavba nestojí ani cent, protože slouží k přepravě lidí, kteří na ostrově bydlí a je z ní přímo famózní výhled jak na Manhattan, Jersay, tak Brooklyn! Cesta trvá cca 25 minut a loď jezdí třikrát do hodiny, takže ideální způsob, jak se dostat dál 🙂 Na druhé straně si můžete dát kafe nebo něco na zub a tam jsem si počkala na plavbu těsně před západem slunce, což se mi vyplatilo. Výhled a západ mě opět málem rozbrečel :-))) ❤

dsc_2286dsc_2156-kopie

Po setmění jsem se ještě prošla po východní straně Manhattanu skoro k Brooklynskému mostu a zkusila pár jeho záběrů a Brooklynu 🙂 Škoda, že nejsem vybavena lepším objektivem nebo stativem, ale dá se 🙂

Jiný den v týdnu jsme také navštívily muzeum sexu/ Museum of Sex, vstupenka za 18$ se vyplatí a když si připlatíte 3$, tak si můžete zaskákat na skákacím hradě z kozenek 😀 ano, myšleno ženská prsa 😀 to se nedalo odolat. Zjistíte tady, kam až sahá historie sexu a jeho jednotlivé praktiky, první pomůcky, dokonce je jedna část věnována samotným úchylkám a i zvířatům… 😀 toto netřeba komentovat, Páje se z toho udělalo zle 😀 Ve skákacím hradě jsme se vyblbly, hrozné horko :))))

DSC_1971_postcard.jpg

Odpoledne mi ukázala, jak vlastně probíhá práce aupair. Má na starost dva malý zlobivý kluky, respekt, že to zvládá, protože já bych na to asi neměla nervy 🙂 ale kluci jsou na svůj věk vážně chytří a když jsem se s nimi loučila, tak mi padli kolem pasu 🙂 Bydlí ve 34. patře u řeky Hudson a ten výhled na New Jersay naproti nebo část city se západem slunce je úplně odzbrojující 🙂

IMG_8920_postcard.jpgDSC_2089.JPG

Momentálně hledám opět pěkně placenou práci v zahraničí, aupair v žádném případě 😀 momentálně by mi vyhovovalo něco na způsob pokojské v hotelu, nejlépe s ubytováním. Země? Anglie/Skotsko by bylo nejlepší, protože už mám z minulého půlroku vyřízenou pojistku a bankovní účet, ale nebráním se i jiným zemím, Island, Německo, fantazii se meze nekladou 🙂 Víte o něčem??? 🙂

dsc_2239dsc_2114_postcarddsc_2165dsc_2326dsc_2318img_8799dsc_2351dsc_2443dsc_2366dsc_2327

NY – Chillin a trocha té kultůry

15.9.2016

dsc_1933

V pátek jsme se zase s Pavlouškem zkulturnily a další povinnou zastávkou bylo divadlo na Broadwayi a muzikál School of rock (Škola rocku). Lístek seženete sice nejméně za 70 $, což je vážně příliš na můj vkus, ale byl to naprosto úžasný zážitek. Herci podávali naprosto perfektní výkony, všechny kulisy byly s úplnou přesností sehrané, lepší představení jsem nikdy neviděla 🙂 takže cena je vlastně tak akorát.

dsc_170214224712_10153753432996561_4624188252775705543_n_postcard.jpgdsc_2445_postcard

Po večerech spolu popíjíme vínečko na balkoně a přestože stále o něčem po celý rok mluvíme a píšeme si dosti často, máme si pořád co říct. Máme mnoho zajímavých témat, které neberou konce. Ještě pár let zpět jsem si nemyslela, že by se tohle mohlo stát, že bude moje jedna z nejlepších přítelkyní a že by můj život bez ní byl prázdnější 🙂 že nakonec právě s ní budu v Americe 🙂 Spíš jsem si onehdá myslela, že mi dá do držky kvůli stejnému ex 😀 Chvíli jsem se bála, co budeme celé 4 týdny spolu v bytě 1+1 dělat, ale všichni si vycházíme vstříc a rozumíme si Když už jsem byla u toho balkonu, každý večer naproti v domě chodí na pravidelné cigárko starší paní, na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby nechodila úplně nahá 😀 Takhle jsem ji vlastně poprvé uviděla, když jsme byli s Jonem začátkem mého prvního týdne tady sami doma a prolamovali jsme ledy, jak jinak než panákem lahodné americké whiskey 😀 eheheh… no bylo mi fanfárově, co si budeme povídat 😀 anglicky jsem se domluvila a nahatou paní jsme viděli 😀 a ráno pěkně kocovinka jak se patří! Kvalitní večer 😀

IMG_8676_postcard.jpg

A co děláme o víkendech? Jsou spíš takové odpočinkové, válíme se doma, koukáme na seriály nebo spíme, opět popíjíme, ale hlavně žádné rušné město. Ale aby to nevypadalo jako že je ten víkend úplně lenivý, tak chodíme běhat… nebo alespoň já se snažím třikrát týdně, cvičit v místní posilce a nedělní rána jsou věnované Bikram józe, která není vůbec žádná sranda. Je to fuška a soustředění, je to soustava pozic, která se navíc cvičí v cca 40 stupních, takže už po pěti minutách jste zpocení takovým způsobem, že vám teče pot i z kolen, uší a pod kraťasama 😀 ale pozbytek dne si připadám záhadným způsobem nabitá energií 🙂

IMG_8966_postcard.jpg

V týdnu jsme jely do města a prošly jsme si část Harlem. Tahle čtvrť mi přijde jako menší punk, pouliční prodavači cetek, stánky s hotdogy, je to jen tak na podívání, ale mně se tam líbilo. 🙂 Hrozně moc lidí mi tvrdilo, že pokud jsme zvyklá na angličtinu, tak lidem v Americe rozumět moc nebudu, že s tím budu mít problémy, ale popravdě, až na některé jiné slovní obraty, problém nemám. Samozřejmě je potřeba stále se učit slovní zásobu, ale to se poddá časem. Lidé tu jsou ochotní a milí, kolikrát jsem se zapovídala s úplně cizími kolemjdoucími a bylo to fajn 🙂

A tak si tu žijeme :))))

DSC_1841_postcard.jpgDSC_1853.JPGdsc_1855

NY a mnoho nových zážitků

10.9.2016

Je září, blíží se k prvnímu podzimnímu dni a my tu máme každý den takové horko a dusno, že mi to stěžuje procházky po městě, každý den 30 stupňů a potím se jako v Asii, doslova. Některé dny je to tak úmorné, že je lepší se schovat do kavárny a zchladit se. Jsem ráda, že jsem si s sebou nepřivezla bundu a žádné uzavřené boty, protože by to bylo zbytečné. 😀

Procházím si místní památky, parky, hrozně mě dostalo American Museum of Natural History… má 4 patra a každé z nich je věnováno jiné složce přírody. Historie člověka, zvířat, vesmíru a nejvíce mě zaujalo patro s vykopávkami dinosaurů. Když si představím, jak něco takového mohlo opravdu existovat, nahání mi to hrůzu 😀

DSC_1862_postcard.jpg

Central park je další zastávka, velice krásný park, nebo spíš řekněme, část města, protože svojí rozlohou 4 km × 0,8km se mu žádný jiný nevyrovná a rozděluje Manhattan na 4 části. Je plný soch a rybníčků, můžete si tu sníst obídek, jako já s Pájou a kochat se zelení 🙂 je ideální na běhání, ale já to mám trochu více z ruky, spíš chodím všude se zrcadlovkou a s tou se běhat nedá 🙂 Nevím jak se to stalo, ale s mojí kamarádkou Peťkou se vidíme jednou za pár let, vlastně nevím proč nám to tak časově trvá než se vidíme, ale zjistila jsem, že je právě na Floridě a plánuje být dva dny v NY. Nedalo se toho nevyužít, tak jsme se konečně zase viděly, i s jejím přítelem Ráďou a bylo to moc fajn 😀 ještě teď nechápu, že jsme se potkaly až tady, na druhém konci světa… co člověk všechno neudělá pro kámošky 😀 Procházíme se po západním Manhattanu podél řeky, válíme se v parčíku u Lincolnova náměstí a popíjíme víno 🙂

Btw. pití na veřejnosti je zakázáno a super vychytávka je krabicový Cabernet, s ním nevypadáte jako socka, vypadá jako byste pili džus 😀 a co s pivem? Do papírovýho pytlíku přece 😀 Jediné místo, kde se může pít je vlak 😀

DSC_1716_postcard.jpg14330889_10207420468452424_1003236385_n

Říká se, že pokud někdy zavítáte do NY, je povinností jít alespoň na jeden baseballový zápas Yankees. Jsem hrozně ráda, že mě na něj Pája vzala! Neuvěřitelná atmosféra a mám už svoji fanouškovskou kšiltovku 😀 lístky se pohybují od 15 $ a výše, je lepší je koupit přes net, ale počítejte s tím, že vám naúčtují i poplatek za pohodlný nákup, VŠUDE 😀 občerstvení je tam děsně drahé, ale tenhle zážitek jsem si nemohla nechat ujít!! ❤ a vyhráli jsme!

DSC_1728_postcard.jpg14232386_10153738423061561_4357679094277629580_n_postcardDSC_1891_postcard.jpg

Většinou se procházím po městě až do setmění, všude hlava na hlavě, dopravní situace kolabuje a já se nechám unášet proudy lidí a kochám se, sem tam najdu pěkný záběr na fotku. Potkávám Spidermana a Mária jak jdou proti mně ruku v ruce 😀 z dálky na mě mává Hulk, Sochy Svobody se nechají fotit, občas potkám pouliční show lákající kolemjdoucí, ulicemi se linou vůně nejrůznějších jídel ze stánků a když se střetávám s Times Square, mám pocit, že mi explodují oči, protože je plné velkoplošných obrazovek s reklamami na všechno možné. 🙂  Je jich tam tolik, že by dokázaly osvítit celý Šumperk 😀

Snažím se jezdit domů maximálně těsně po setmění, protože není dobré jezdit přes Bronx metrem a autobusem moc pozdě, cestou domů jsem si četla a přemýšlela jsem, že bych se do Bronxu podívala někdy přes den a jak jsem byla začtená, tak jsem si neuvědomila v jakém metru sedím a zajela jsem si v noci hodinu do centra Bronxu 😀 málem mě při pomyšlení, jak dlouho pojedu odsud domů, trefí, ale co jsme měla dělat…:-D v metru tak opět dělám ze sebe tu nejčernější na světě a jakože nic a doufám, že mě neoberou o foťák, ajfoun a mých čerstvě vybraných 150 $ 😀 uff

dsc_1691dsc_204414269760_10207420469452449_1854840991_n14256750_10207420470252469_1906223887_n.jpg

 

New York city

5.9.2016

text2995-4-9

Že budu letos převážně v zahraničí jsem tušila už začátkem roku, ale že pojedu do NY už letos mě nenapadlo. Během dní ve Skotsku jsem přemýšlela, kam pojedu na zaslouženou dovolenou, původně jsem chtěla letět do jedné z asijských zemí, plácat se u moře a jíst Nasi goreng, ale pořád jsem nemohla najít správného sparring partnera a nemohla se rozhodnout. Ale nijak zvlášť jsem to nelámala přes koleno a spíš čekala, co se spontánně namane :-))  Už asi dva roky zpátky jsem Páje slibovala, že za ní dorazím. Pracuje tu cca 3 roky jako Aupair a často si píšeme a když jsme byly u otázky, kam pojedu na dovolenou, tak NY zněl jako dobrý nápad 🙂 vlastně nebyl vhodnější čas tam jet, než právě teď! Vlastně už nemusím psát, že TAM poletím, ale UŽ tu jsem! A je to skvělý, neuvěřitelný, občas si říkám, jestli se mi to náhodou nezdá, jestli je to opravdu skutečnost 😀 Právě teď čtu knihu Jak si správně přát a Zákon rezonance (Pierre Franckh), doporučuji všem, kteří chtějí pochopit podstatu fungování světa a každodenních situací. Alespoň mně se potvrdilo, že s pozitivním přístupem lze vše, co si přejete, jen tomu musíte jít naproti. 🙂 To jsem teď však odbočila.

dsc_1611

New York city, jak ty pocity vlastně popsat. Je nejlidnatějším městem spojených států amerických a je to na něm znát. Každá jeho část je zcela jiná, bydlím u Páji a Jona v menším městečku Yonkers, necelou hodinu vlakem od Manhattanu. V naší části Yonkers toho k vidění moc není, je tu klid, pár kaváren, park, fitko, pár obchodů.. asi jako náš Šumperk, takže klid.. dobře kdyby vedle nás nestavěli nový “panelák”, tak by tu byl klid 😀 ale líbí se mi tu. Výhled na řeku Hudson s krásnými západy slunce a za domem lesík na běhání. 🙂

Do centra NY, na Manhattan, jezdím 35 minut autobusem a cca 40 metrem. Je to sice pomalejší cesta, ale levnější a na cestu se s sebou beru Kindle, takže mi to nevadí 🙂 navíc mám z autobusu výhled na centrum Yonkers a část Bronxu. Pro autobus a metro můžete používat Metrocard, kartičku, kterou si můžete nabít libovolnou peněžní sumou a při každé jízdě se vám strhne nějaký ten dolar. (Pro představu: jízda metrem stojí 2,75 $ nezávisle na vzdálenosti kam jedete, můžete jezdit metrem tak dlouho dokud nevystoupíte z turniketů na ulici; autobus mě stál 2,75 $, ale tady záleží asi jakou jedete trasu či s jakou společností. Cesta vlakem Yonkers-Manhattan za 7,50 $, záleží kam vlastně chcete dojet.)

Moje první cesta byla taková neobvyklá. Byla jsem překvapena, že jsem se do centra dostala bez problémů 😀 nasedla jsem do autobusu a byl to zvláštní pocit jet najednou jen se samýma černochama, přes Bronx ještě k tomu všemu, takže trochu respekt. Vím jen to, že mám vystoupit na konečné, tak dělám, že mezi ně patřím a že se tu vyznám, jak kdybych tu žila roky 😀 Metro směr město jsem taky našla, překvapilo mě, jak je to tu přehledné. Takže všude trefím, pooohooodaaa 😀

dsc_1612_postcard

Vystoupím uprostřed Manhattanu a až teprve tam mi došlo, kde jsem, že můj sen se stal skutečností. Stojím uprostřed rušného světa plného vysokých mrakodrapů, které známe z amerických filmů a nemůžu uvěřit svým očím. Moje první zastávka byla Empire State building, jeden z největších mrakodrapů světa. Výhled z něj na všechny strany placatého NY je dechberoucí. Tak tam jen tak stojím s otevřenou pusou v 86.patře a zírám na Manhattan a nedokážu pochopit… nic… :)) (Vstupenka 32$ do 86. patra, do 102 patra je o dvacku dražší, popravdě nižší bohatě stačí). Je zvláštní vidět tento svět, který známe z filmů a pc her, na živo. Kdo hrál GTA jako já, tak při procházení městem nedokážu nemyslet na některé její útržky 😀 připadám si jako blázen. Už i chápu proč ve filmech pořád říkají “potkáme se na rohu páté a dvacáté šesté”, město je postavené do pravidelné sítě ulic, ve které se lze lehce orientovat, za což jsem velice vděčná, jinak bych se už dávno v tomhle mraveništi ztratila. Všude je plno lidí různých národností, ulice ucpané auty a taxíky, hluk a při pohledu na vysoké budovy mě už bolí za krkem 😀 Chtěla bych vyfotit nějaké rozumné fotky, ale ty baráky tu mají tak obrovský, že to nemá ani cenu zkoušet 😀 

DSC_1664_postcard.jpgdsc_1707img_8732