Tag: WashingtonSquarePark

29.9.2016

Dnes odlétám domů. Je to zase zvláštní pocit, jako vlastně vždy. Mám pocit, že to bylo včera, co jsem přiletěla a hledala si systém v hromadné dopravě a ulicích, nemohla se nabažit z výhledu Empire State Bld, nemohla dýchat z těch pohledů na Manhattan a Brooklyn, které známe z kalendářů a z obrazů z Ikea. Nemohla jsem se dočkat, až uvidím Páju a poznám jejího přítele a najednou odjíždím a všechno mi bude chybět… ale nebude mi smutno 🙂 protože vím, že jsme spolu stále v kontaktu, takže vlastně nejsme bez sebe, jen to tu bylo jiné a měla jsem možnost poznat, jaké to tu ve skutečnosti je. Udělat si svůj obrázek o tom, jak to tu funguje a jak tu lidi žijí.

Mám z toho dobrý pocit a věřím, že tohle nebyla moje poslední cesta sem, že zase něco vydělám a vrátím se 🙂

V posledních dvou dnech jsem se byla naposledy podívat v centru velkoměsta, prošla si Brooklynský most pěkně po svých. Z blízka je to něco jiného, je mohutný, vysoký a krásný, ale pohled na něj z dálky se mi zdá lepší. Vice vynikne 🙂

Od něj jsem šla severně přes Chinatown, čtvrtí, která se kompletně liší od amerického světa. Nechápu a hltám každou minutu v ní. Protloukám se různými obchůdky se serepetičkami, budhistickými krámky, asijskými žrádelničkami, stánkami s ovocem a zeleninou, pro které někdy neznám jméno jak se u nás vůbec neprodávají. Procházím parkem, který nabízí pohled na altánek připomínající spíše nějaké modlitební místo a místní asijce hrající na pro mě neznámé hudební nástroje a já si zase po roce připadám jako v indonésii.  V mé hlavě mi poletují vzpomínky na krásný mírumilovný asijský svět a nechce se mi odsud odejít. Zapadnu proto do jedné ze žrádelniček a dám si ty nejvíc nejlepší smažený nudle s krevetama na světě! Chinatown míst je po světě plno a je zajímavé jak si asijci dokážou vytvořit v cizím městě své vlastní malé městečko. Vše je tu kompletně v jazyku rozsypaného čaje, takže ničemu nerozumím, dokonce si vydávají vlastní noviny, ve kterých bych se mohla koukat leda tak na obrázky :-)) Rozhodně tohle místo stojí za navštívení!

Procházím Grand Centralem, coby největším podzemním nádražím v NY. Jeho součástí je 44 nástupišť a celkem 64 kolejí pro vlaková spojení. Jsou umístěná ve dvou patrech a je tu i spousta nejrůznějších obchodů. 🙂

Mým cílem cesty se stal Washington Square park, proto jsem šla hned dál, v Grand Central se dá poměrně lehce ztratit, alespoň se to daří vždy mně samotné 😀 Park není moc velký, ale má své kouzlo a příjemnou atmosféru, jakoby se tu svět zastavil 🙂 Na trávníku lidé piknikují nebo si jen tak povídají, ideální pro rande, jiní hrají šachy u šachových stolečků, pouliční muzikanti a umělci baví kolemjdoucí.  Někteří si čtou u mohutné kašny, která je středem parku, někteří zase v malém hloučku brnkají na kytaru. Hlavní vstup do náměstíčka parku tvoří oblouk Washington Square Arch z roku 1889, za nímž  začíná 5.Avenue, nejslavnější ulice celého NY. Je podobný Vítěznému oblouku ve Francii 🙂 Fotku jsem k Páté nedělala, jelikož byl hned začátek ulice rozkopaný 😀 nečekaně. Na chvíli jsem si v parku sedla rozjímala nad příjemným místem, přidal se ke mně fajn brooklynský kluk Jonathan a já tak znám další zajímavý příběh 🙂

Tak a to je konec a budu se muset smířit s cestou domů :-)) Cesta na letiště byla v pohodě, dá se zvládnout celá metrem, což je fajn 🙂 Jen to čekání na letišti bylo zdlouhavé, není tam moc míst, kam sednout na delší dobu a jen takové kafe vás přijde poměrně draho i na Ameriku. Let rychlý, klidný a trapný, protože jsem pánovi vedle sebe vylila obsah svého červeného vína na nohu :-DD hned ze začátku letu.

Na shledanou příště Ameriko! ❤ 🙂

PS.: Nezamykejte si na let z/do NY odbavený kufr, protože vám security uštípne jezdce na zipu jako mně, aby se přesvědčili, že nevezu něco co nemám 😀 toť vše, děkuji za pozornost!

– The End –